Výtisky časopisu si v kancelářích hlavního města Jakarty podávali z ruky do ruky muslimové stejně jaké křesťané a prodejci hlásí vysokou poptávku. Stejně jako originál i v indonéské mutaci nechybí seriózní rozhovor, články a barevné obrázky žen včetně rozkládací fotky uvnitř čísla. Nikde ale čtenáři nenajdou odhalené bradavky ani nic, co by se blížilo plné nahotě.
"Neviděl jsem v tomhle časopise nic překvapujícího. Záleží na tom, jak to lidi berou. Pro mě to není problém," říká úředník Alex, který nechtěl zveřejnit celé jméno. Ale čtyřicetiletá Maya, žena v domácnosti, s Playboyem rozhodně nesouhlasí. "Jsem si jistá, že je to porušení zákona proti pornografii."
Indonéský parlament v současnosti jedná o návrhu zákona, který by zpřísnil pravidla pro kontrolu sdělovacích prostředků, stejně jako chování lidí na veřejnosti s cílem zmírnit to, co předkladatelé označují jako "pornografii". Původní návrh zákona obsahoval mimo jiné zákaz líbání na veřejnosti a ženám odhalování ramen či nohou.
V současnosti je v Indonésii na novinových stáncích k dispozici řada časopisů, které zacházejí mnohem dál, než nový Playboy, pokud jde o sexuální obsah článků a fotografií. Ovšem postavení Playboye coby ikony časopisů pro pány, stejně jako jeho "západní" původ, vyvolaly protesty militantních islámských skupin, jakmile na veřejnost prosákly informace o
přípravě indonéské mutace.
Zhruba 85 procent z 220 milionů indonéských obyvatel vyznává islám, ovšem většina z nich je umírněných. Vláda je oficiálně světská a tolerantní vůči jiným náboženstvím. Navzdory pravidelným kampaním proti pornografii lemují chodníky indonéských měst prodejci s erotickými a pornografickými filmy a v zemi kvete i sexuální průmysl.
Playboy byl založen v USA v roce 1953 a v současnosti má na dvě desítky mutací po celém světě - většina z nich je přizpůsobena místnímu vkusu a zvyklostem.
"Neviděl jsem v tomhle časopise nic překvapujícího. Záleží na tom, jak to lidi berou. Pro mě to není problém," říká úředník Alex, který nechtěl zveřejnit celé jméno. Ale čtyřicetiletá Maya, žena v domácnosti, s Playboyem rozhodně nesouhlasí. "Jsem si jistá, že je to porušení zákona proti pornografii."
Indonéský parlament v současnosti jedná o návrhu zákona, který by zpřísnil pravidla pro kontrolu sdělovacích prostředků, stejně jako chování lidí na veřejnosti s cílem zmírnit to, co předkladatelé označují jako "pornografii". Původní návrh zákona obsahoval mimo jiné zákaz líbání na veřejnosti a ženám odhalování ramen či nohou.
V současnosti je v Indonésii na novinových stáncích k dispozici řada časopisů, které zacházejí mnohem dál, než nový Playboy, pokud jde o sexuální obsah článků a fotografií. Ovšem postavení Playboye coby ikony časopisů pro pány, stejně jako jeho "západní" původ, vyvolaly protesty militantních islámských skupin, jakmile na veřejnost prosákly informace o
přípravě indonéské mutace.
Zhruba 85 procent z 220 milionů indonéských obyvatel vyznává islám, ovšem většina z nich je umírněných. Vláda je oficiálně světská a tolerantní vůči jiným náboženstvím. Navzdory pravidelným kampaním proti pornografii lemují chodníky indonéských měst prodejci s erotickými a pornografickými filmy a v zemi kvete i sexuální průmysl.
Playboy byl založen v USA v roce 1953 a v současnosti má na dvě desítky mutací po celém světě - většina z nich je přizpůsobena místnímu vkusu a zvyklostem.
