Rozhovor šéfa Kremlu s kancléřkou v parku vládního zámku Meseberg nedaleko Berlína byl beze svědků, a tak se lze jen dohadovat, nakolik byl osobní. Člen zahraničního výboru ruské dumy Sergej Železnjak uvedl: „Schůzka byla demonstrací pochopení vůdčí země Evropy, že bez dialogu s Ruskem nelze řešit klíčové mezinárodní problémy.“
Merkelová se v Německu sešla s Putinem, jednali o Ukrajině i Sýrii |
Jeho kolegové v Radě federace šli v hodnocení Putinovy mise ještě dál: „Summit byl událostí světového významu,“ napsal včera na své stránce na Facebooku předseda zahraničního výboru horní sněmovny ruského parlamentu Konstantin Kosačov. „Na rusko-německém dialogu záleží situace ve světě neméně, a dokonce možná ještě více než na kontaktech Moskvy s Washingtonem,“ domnívá se.
Ruští politologové pak střízlivě konstatovali ve shodě se svými západními kolegy, že „doba ledová“ v rusko-německých vztazích končí, a to především díky americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Ten svými výpady dotýkajícími se jak Ruska, tak zbytku Evropy nutí Moskvu a Berlín k nové spolupráci. Pro Putina se tak Trumpova agresivita stala vlastně záchranou – šikovně, bez velkých slov a gest, částečně s využitím osobního charismatu ai díky takovým nápadům, jako byl ten zúčastnit se rakouské svatby, se dostává zpět na výsluní světové politiky.
Už teď se v Kremlu údajně připravují na další veselý Putinův evropský zájezd – opět do Německa. A to počátkem října, kdy se žení osobní přítel ruského lídra, bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, z rozhodnutí prezidenta šéf rady ředitelů ruské státní společnosti Rosněfť.
O politiku nejde
Zdá se, že kombinace oficiálních a ryze osobních metod včetně „svateb z rozumu“, kterou je i spojenectví s kancléřkou, je v podání Putina zárukou úspěšné diplomacie.
Jedním z hlavních důvodů, proč podnikl velkolepé rakousko-německé turné, je nutnost zachránit v plné šíři projekt stavby plynovodu z Ruska přímo do Německa po dně Baltského moře známý jako Nord Stream 2. Přitom ve stejný den, kdy o něm Merkelová s Putinem jednala, list The Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje v amerických politických kruzích napsal, že USA mohou vyhlásit během několika následujících týdnů další sankce, tentokrát tvrdě dopadající právě na projekt plynovodu.
Šéf Bílého domu je jeho vášnivým odpůrcem a údajně dokonce Merkelovou přemlouval, aby se projektu zřekla výměnou za novou obchodní dohodu s Washingtonem. Jenže v sobotu jak Merkelová, tak i Putin vyzvali k tomu, aby Nord Stream 2 nebyl politizován.
Plynovod Nord Stream 2 je hybridní zbraní Moskvy, tvrdí polský premiér |
Jeho problémem není ani tak potvrzení energetické závislosti části Evropy na Rusku, ale spíše postavení Ukrajiny, která zprovozněním potrubí vedoucího mimo její území ztratí výsadu tranzitní země. Vzhledem k okupaci Krymu a ruskému vojenskému angažmá na Donbase je možné tento krok vnímat i jako trest za snahu Kyjeva odpoutat se od Moskvy, a to jak politicky, tak ekonomicky.
Ukrajinci, kteří na Německo spoléhají jako na svého úhlavního partnera v EU, mají Merkelové za zlé, že plynovod podporuje a podkopává tak současnou „tranzitní“ výhodu Ukrajiny. V Kyjevě totiž ne všichni věří slibu, který Putin Merkelové údajně v sobotu opět dal – i po spuštění Nord Streamu 2 bude tranzit suroviny přes Ukrajinu zachován.
Není to poprvé – už při minulém setkání obou státníků v ruském Soči letos v květnu Putin zřetelně slíbil, že Ukrajina nepřijde zkrátka ani po roce 2019, kdy vyprší rusko-ukrajinská dohoda o tranzitu a dodávkách suroviny. Pokud by obnovena nebyla, ztráty Kyjeva dosáhnou až tří miliard dolarů ročně.
