20. srpna 2018 10:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

‚Plynovod Ukrajině neublíží‘. Merkelová jednala s Putinem v netradičním prostředí

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 93Diskuse
Německá kancléřka Angela Merkelová a ruský prezident Vladimir Putin se v... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Německá kancléřka Angela Merkelová a ruský prezident Vladimir Putin se v... | foto: Reuters

Moskva/Praha  Němci pochopili, že to bez nás nepůjde. Tak by se krátce dala charakterizovat reakce ruských poslanců na sobotní mnohahodinové setkání prezidenta Ruska Vladimira Putina s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. V Moskvě za netradičním formátem setkání, kterému navíc předcházel Putinův tanec s nevěstou na svatbě rakouské ministryně zahraničí Karin Kneisslové, vidí další prolomení mezinárodní izolace Ruska.

Rozhovor šéfa Kremlu s kancléřkou v parku vládního zámku Meseberg nedaleko Berlína byl beze svědků, a tak se lze jen dohadovat, nakolik byl osobní. Člen zahraničního výboru ruské dumy Sergej Železnjak uvedl: „Schůzka byla demonstrací pochopení vůdčí země Evropy, že bez dialogu s Ruskem nelze řešit klíčové mezinárodní problémy.“

Jeho kolegové v Radě federace šli v hodnocení Putinovy mise ještě dál: „Summit byl událostí světového významu,“ napsal včera na své stránce na Facebooku předseda zahraničního výboru horní sněmovny ruského parlamentu Konstantin Kosačov. „Na rusko-německém dialogu záleží situace ve světě neméně, a dokonce možná ještě více než na kontaktech Moskvy s Washingtonem,“ domnívá se. 

Ruští politologové pak střízlivě konstatovali ve shodě se svými západními kolegy, že „doba ledová“ v rusko-německých vztazích končí, a to především díky americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Ten svými výpady dotýkajícími se jak Ruska, tak zbytku Evropy nutí Moskvu a Berlín k nové spolupráci. Pro Putina se tak Trumpova agresivita stala vlastně záchranou – šikovně, bez velkých slov a gest, částečně s využitím osobního charismatu ai díky takovým nápadům, jako byl ten zúčastnit se rakouské svatby, se dostává zpět na výsluní světové politiky. 

Už teď se v Kremlu údajně připravují na další veselý Putinův evropský zájezd – opět do Německa. A to počátkem října, kdy se žení osobní přítel ruského lídra, bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, z rozhodnutí prezidenta šéf rady ředitelů ruské státní společnosti Rosněfť.

O politiku nejde

Zdá se, že kombinace oficiálních a ryze osobních metod včetně „svateb z rozumu“, kterou je i spojenectví s kancléřkou, je v podání Putina zárukou úspěšné diplomacie.

Jedním z hlavních důvodů, proč podnikl velkolepé rakousko-německé turné, je nutnost zachránit v plné šíři projekt stavby plynovodu z Ruska přímo do Německa po dně Baltského moře známý jako Nord Stream 2. Přitom ve stejný den, kdy o něm Merkelová s Putinem jednala, list The Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje v amerických politických kruzích napsal, že USA mohou vyhlásit během několika následujících týdnů další sankce, tentokrát tvrdě dopadající právě na projekt plynovodu. 

Šéf Bílého domu je jeho vášnivým odpůrcem a údajně dokonce Merkelovou přemlouval, aby se projektu zřekla výměnou za novou obchodní dohodu s Washingtonem. Jenže v sobotu jak Merkelová, tak i Putin vyzvali k tomu, aby Nord Stream 2 nebyl politizován.

Jeho problémem není ani tak potvrzení energetické závislosti části Evropy na Rusku, ale spíše postavení Ukrajiny, která zprovozněním potrubí vedoucího mimo její území ztratí výsadu tranzitní země. Vzhledem k okupaci Krymu a ruskému vojenskému angažmá na Donbase je možné tento krok vnímat i jako trest za snahu Kyjeva odpoutat se od Moskvy, a to jak politicky, tak ekonomicky. 

Ukrajinci, kteří na Německo spoléhají jako na svého úhlavního partnera v EU, mají Merkelové za zlé, že plynovod podporuje a podkopává tak současnou „tranzitní“ výhodu Ukrajiny. V Kyjevě totiž ne všichni věří slibu, který Putin Merkelové údajně v sobotu opět dal – i po spuštění Nord Streamu 2 bude tranzit suroviny přes Ukrajinu zachován.

Není to poprvé – už při minulém setkání obou státníků v ruském Soči letos v květnu Putin zřetelně slíbil, že Ukrajina nepřijde zkrátka ani po roce 2019, kdy vyprší rusko-ukrajinská dohoda o tranzitu a dodávkách suroviny. Pokud by obnovena nebyla, ztráty Kyjeva dosáhnou až tří miliard dolarů ročně.

ČTK
  • 93Diskuse