Mise, která bude součástí vesmírného programu nazvaného Artemis, vynese lidi na měsíc poprvé od roku 1972. Tehdy šlo o misi Apollo 17, v rámci níž se tříčlenná mužská posádka naposledy podívala dál než na nízkou oběžnou dráhu Země. Tentokrát však má na povrchu Měsíce dosednout vedle mužského kolegy i vůbec první žena, píše britský server BBC.
ISS musela preventivně manévrovat kvůli možné srážce s neznámým vesmírným odpadem |
Jak již dříve prohlásil šéf amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Jim Bridenstine, „první žena na Měsíci bude Američanka.” V době rozhovoru působilo v agentuře 12 aktivních astronautek, od té doby jich přibylo dalších pět. O kterou z nich půjde, se však dosud neví. Američané jsou zatím jediným národem, který kdy na povrchu přírodní zemské družice stanul.
Program Artemis se skládá ze tří částí: nepilotovaný let lodi Orion, která doletí na vysokou oběžnou dráhu Měsíce a pak se vrátí, byl původně v plánu na rok 2020 či 2021; dále pilotovaný let, během kterého lidská posádka obletí Měsíc a vrátí se zpět na Zem, je chystán na roky 2022 nebo 2023. Vše má zakončit let se samotným přistáním. Dvojice astronautů má na povrchu strávit 6,5 dne a absolvovat až čtyři výzkumné výlety.
Vesmír začíná podléhat marketingu. Na ISS vznikne reklama na pleťovou kosmetiku |
V pondělí odpoledne amerického času (v noci z pondělí na úterý dle středoevropského času) Bridenstine sdělil: „Těchto 28 miliard dolarů znázorňuje náklady programu Artemis na další čtyři roky, což znamená financování rakety Orion, odpalovacího zařízení, přistávacího modulu a samozřejmě skafandrů.“ Částka však nezahrnuje peníze již vynaložené, především na vývoj kosmické lodi Orion. Pro srovnání uveďme, že program Apollo v 60. a 70. letech stál celkem 250 miliard amerických dolarů, když sumu upravíme dle inflace.
Peníze od Kongresu nestačí
Let s přistáním je zatím plánován na rok 2024, původně bylo datum stanoveno až na rok 2028, ale časový harmonogram významně závisí na Kongresu Spojených států amerických, který musí uvolnit 3,2 miliardy dolarů (zhruba 75 miliard korun) na vybudování lunárního přistávacího modulu. Dolní komora Kongresu již kvůli tomuto účelu přesunula kosmické agentuře 600 milionů dolarů (zhruba 14 miliard korun), jenže dle ředitele to nestačí.
Vědci objevili nový materiál pro stavbu příbytků na Marsu. Jeho hlavní složkou je chitin |
„Chci v této záležitosti udělat jasno. Jsme nesmírně vděční Sněmovně reprezentantů Spojených států amerických, že svými penězi dává najevo, napříč oběma politickými stranami, že financování přistávacího modulu je prioritou. Nyní ale musíme požádat o dalších 3,2 miliardy dolarů,“ sdělil Bridenstine. NASA poskytla několika různým společnostem 967 milionů dolarů (zhruba 22,3 miliard korun) na zpracování návrhů přistávacího vozidla, které lidstvo na Měsíc zanese.
Později během této dekády chce NASA na Měsíci vybudovat stálou lidskou základnu, pojmenovanou také Artemis. Ta by měla zahrnovat infrastrukturu potřebnou pro dlouhodobý průzkum přirozené družice Země.
NASA chce na Venuši kvůli mimozemskému životu poslat sondu. V pekelném prostředí má vydržet 60 dní |
Od vyslání astronautů zpět na Měsíc si Bílý dům slibuje obnovu americké dominance v oblasti kosmu. Jsou zde také čistě ekonomické důvody: plán na těžbu cenných ložisek lunární vody ukryté v ledu na jižním pólu Měsíce. Ta by mohla být následně použita k výrobě raketového paliva přímo na Měsíci s nižšími náklady, než kdyby bylo nutné jeho vynášení ze Země.
Viceprezident USA Mike Pence však v minulosti varoval před čínskými vesmírnými ambicemi. V lednu 2019 se východoasijská supervelmoc stala prvním národem, který přistál s robotickým vozítkem na opačné straně Měsíce. Čína se nyní připravuje na první misi, jejímž cílem je dostat vzorky měsíční půdy do laboratoří zpět na Zemi.
