Lídři Srbska a Kosova obnovili jednání o normalizaci vztahů |
Zhruba hodinového jednání se za Srbsko zúčastnil prezident Aleksadar Vučić a za Kosovo premiér Avdullah Hoti. Již v neděli spolu oba hovořili prostřednictvím videokonference, k níž se kromě Borrella připojil také unijní zmocněnec pro tuto problematiku Miroslav Lajčák.
Dialog mezi Bělehradem a Prištinou započal s pomocí EU již v roce 2011. Jeho cílem je uvolnit napětí ve vzájemných vztazích obou zemí a ulehčit obyvatelům jejich strasti v každodenním životě, způsobené například omezením cestování či obchodními restrikcemi. Od listopadu 2018 byly rozhovory u ledu.
Prezident Kosova popřel, že by se dopustil válečných zločinů. Pokud se budu muset hájit, odstoupím, uvedl |
Vučić podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda po jednání sdělil, že rozhovory nebyly jednoduché a že se týkaly zejména zmizelých a vysídlených osob v době války z let 1998-99. Dialog na dané téma bude podle něj pokračovat v Bruselu ve středu 22. července, a to na úřednické úrovni. V září by na pořad dne mělo přijít téma majetkového vyrovnání, které je podle Vučiče „přesvědčivě nejtěžším pro obě strany“.
Nedávný pokus amerického prezidenta Donalda Trumpa znovunastartovat srbsko-kosovský dialog bez účasti EU ztroskotal, připomíná agentura DPA. Summit prezidentů Srbska a Kosova chystaný na konec června ve Washingtonu byl zrušen poté, co zvláštní tribunál v Haagu zveřejnil obvinění kosovské hlavy státu Hashima Thaçiho ze spáchání válečných zločinů. Thaçi a následně i Hoti proto účast na schůzce odřekli.
Kosovský prezident Hashim Thaçi
Thaçi jako člen UÇK
VIDEO: Tisíce demonstrantů se opět v Bělehradě střetly s policií. Vadí jim způsob řešení koronavirové krize |
Obě země přímé rozhovory obnovují 20 let poté, co Bělehrad vyslal do Kosova, které tehdy bylo součástí zbytkové Jugoslávie, své vojáky, aby potlačili separatistické povstání kosovských Albánců. Kosovo v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost, necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Srbsko svou někdejší provincii dosud neuznalo jako samostatný stát.
Nezávislost Kosova uznala zhruba polovina členských států OSN, mezi nimiž je vedle USA i většina zemí EU, včetně Česka. Na druhé straně odmítavý postoj Srbska podporují například Rusko, Čína, Indie a Izrael. Uznání se Priština zatím nedočkala ani od pěti členů EU - Slovenska, Španělska, Řecka, Kypru a Rumunska.
