Loni ho navštívilo rekordních více než 160 tisíc Číňanů a čeká se, že letos jich ještě přibude. V chorvatské metropoli tvoří už teď Číňané čtvrtou nejpočetnější skupinu turistů. Ostatně o stoupající oblibě Chorvatska svědčí i výsledky nedávného hlasování čtenářů čínské mutace cestovatelského časopisu Travel + Leisure. Pro letošní rok z něj vyšlo jako absolutně nejžádanější evropská destinace.
Češi jezdí na dovolenou stále častěji v květnu či říjnu |
Vláda v Záhřebu se proto snaží východoasijským návštěvníkům vyjít co nejvíce vstříc. V polovině dubna povolila vydání prvních 16licencí pro čínské průvodce. Čínskou klientelu tak mohou jejich krajané provázet v mateřském jazyce, což dosud jako občané ze zemí vně Evropské unie podle chorvatských zákonů nesměli. Nějaký čas už také Záhřeb vyjednává o zavedení přímého leteckého spojení s Čínou. Zájem o něj mají aerolinky Hainan Airlines, které od loňska provozují také spojení mezi Prahou a Pekingem s mezipřistáním v srbském Bělehradě.
Číňané necestují s agenturou, ale na vlastní pěst
Obecně platí, že se Číňané stále méně spoléhají na zprostředkování služeb cestovními kancelářemi a agenturami a raději vyrážejí na vlastní pěst. Jak před časem uvedl ředitel Chorvatské agentury pro cestovní ruch Kristijan Staničič, většinou nocují v hotelech, ale v poslední době roste i obliba ubytování v soukromí.
Za loňský rok obyvatelé říše středu podle agentury Nová Čína uskutečnili celkem na 130 milionů zahraničních cest. A to je teprve čínská masová turistika v plenkách – cestovní pas nemá ani desetina obyvatel země. To se ovšem postupně mění. Jak upozorňuje agentura Bloomberg, každoročně čínské úřady vydají 10milionů nových cestovních dokumentů.
Jestli někoho tato statistika zvláště těší, pak jsou to obchodníci. Jenom loni při svých cestách Číňané utratili na 115 miliard dolarů. Stejně jako v 90. letech minulého století prahli po jedinečných zážitcích a luxusu novopečení ruští oligarchové, užívají si plnými doušky života na vysoké noze i bohatnoucí Číňané. A že jich není málo. Loni disponovalo majetkem nejméně 10 milionů čínských jüanů, tedy více než 34 milionů korun, téměř 1,6 milionu Číňanů. Ještě v roce 2006 jich přitom bylo jen 180 tisíc.
