V souvislosti se zmařeným pokusem o puč z minulého týdne podle prezidenta ve vazbě skončilo již 10 400 lidí. Dalších 4060 policie zatkla, a to včetně 103 armádních generálů. |
Ač je to hlavně duchovní Fethullah Gülen, který žije ve Spojených státech a kterého Erdogan viní z osnování puče, následného „honu na čarodějnice“, jak čistky v Turecku překřtila některá zahraniční média, nezůstaly ušetřeny tisícovky úředníků, policistů ani učitelů.
Zatímco mnohé z nich Erdogan pokládá za tzv. gülenisty, jejichž příslušníky je možné nalézt ve všech strukturách turecké společnosti, stěží lze předpokládat, že se masivní propouštění a zatýkání dotkly jen jich. V některých případech navíc leží důvody ještě hlouběji.
Bezpečnostní složky
Jedním z prvních cílů byla armáda, jejíž část puč organizovala. Doposud bylo zadrženo přibližně 7500 vojáků, mezi nimi i okolo stovky generálů a admirálů.
Letecký snímek základny Incirlik
K zatýkání došlo i na základně Incirlik, kterou využívají americká letadla podnikající nálety na Islámský stát. Zadržen zde byl velitel základny, brigádní generál Bekir Ercan Van, 10 vojáků a jeden policejní šéf (více čtěte ZDE).
Čistky postihly také policii a zanechaly za sebou 8 tisíc suspendovaných a jeden tisíc zadržených strážců pořádku. Kromě toho se Erdoganovo „řádění“ rozšířilo i do řad tajných služeb, které sama turecká vláda před dvěma lety restrukturalizovala. O místo přišlo 100 jejich příslušníků.
Učitelé a akademičtí pracovníci
Početnou postiženou skupinou se ale stali zejména akademičtí pracovníci, učitelé a děkané. 21 tisícům učitelům na privátních školách byla odňata licence, 1577 děkanům byla nařízena rezignace. O práci rovněž přišlo 15 200 úředníků ministerstva školství.
Proč si Erdogan zasedl právě na ně? Podle vládního zdroje byly univerzity pro vojenské junty v minulosti velmi důležité a existuje prý podezření, že někteří lidé jsou s armádními buňkami stále v kontaktu.
V červnu v Turecku rovněž proběhly protesty. Ty stimuloval strach studentů, že se ze vzdělání vytrácí jeho sekulární charakter. Erdogan, který vidí vzestup islamizace vzdělávání jako své poslání, ostatně již po svém nástupu k moci prohlásil, že chce vychovat zbožnou generaci a začal reformovat školství.
Za dobu jeho vlády stoupnul podle serveru BBC počet dětí navštěvující náboženské školy Imam-Hatip o 90 procent. Před časem rovněž uzavřel několik škol vedených Hizmetem, tedy hnutím, jehož vůdcem jeho nepřítel Gülen je.
Zátahy na školy pokračovaly i poté. V lednu kupříkladu sepsali akademici petici, v níž odsoudili krvavé kroky Erdoganovy vlády vůči Kurdům, k nimž došlo na jihovýchodě země. Petici, v níž vyzývali k ukončení násilí, podepsalo 1200 akademiků z 90 univerzit. Z mezinárodního prostředí se k nim připojil také americký lingvista Noam Chomsky nebo slovinský filozof Slavoj Žižek. Signatáře následně začala vyšetřovat policie a 12 lidí bylo zadrženo (více čtěte ZDE).
  |
Poslední ranou akademickým pracovníkům pak bylo středeční nařízení turecké vysokoškolské rady (YÖK), která nařídila všem učitelům, že nemohou opustit zemi a ti, kdo se za hranicemi již nachází, mají být ve čtvrtek ráno „zpátky v práci“.
Úředníci
Ministerstvo školství přitom nebylo jediným zasaženým orgánem. V práci náhle skončilo dalších 1500 úředníků ministerstva financí, 393 úředníků ministerstva sociálních věcí i 257 úředníků kabinetu premiéra.
Propouštělo se i mezi justičními úředníky - jejich řady nedobrovolně opustilo 3 tisíce z nich, z toho téměř polovina soudců.
Duchovní
Erdogan nakonec neušetřil ani 492 kleriků a duchovní učitelů.
Čistky přitom stále nejsou u konce, zatýkání i nadále pokračuje, dá se tedy předpokládat, že se veškeré číselné údaje ještě promění. Ve středu například bylo posláno do vazby dalších 112 lidí, mezi nimi i soudci nejvyššího soudu a prokurátoři.
