Estonsko, Litva a Lotyšsko již dlouho vyjadřují obavy z možné ruské agrese. Poukazují na ruské kybernetické útoky, dezinformační kampaně a v posledních měsících na narušování vzdušného prostoru ruskými stíhačkami a drony.
Rusko tvrdí, že nemá v úmyslu Severoatlantickou alianci napadnout. Tři země, které Moskva anektovala během druhé světové války, však od začátku ruské invaze na Ukrajinu, která následovala po opakovaném ruském ujišťování, že nic takového nechystá, zdvojnásobily své výdaje na obranu.
„Hrozby mohou být různé,“ řekl Renatas Požéla, který se jako náčelník litevských hasičů podílí na plánování pro případ nouze. To zesílilo od května, kdy se tři pobaltské země dohodly na spolupráci v oblasti civilní ochrany.
„Je možné, že podél hranic Pobaltí uvidíme mohutnou armádu se zjevným cílem dobýt všechny tři země během tří dnů až týdne,“ řekl Požéla. V médiích i jinde se probírají další scénáře, které zahrnují sabotáže v komunikacích či dopravě, masový příliv migrantů, občanské nepokoje mezi ruskojazyčnými menšinami nebo falešné zprávy vyvolávající hromadný útěk obyvatel.
„Mluvíme o tom každý měsíc, každý týden – v práci, všude,“ řekl 31letý Arminas Raudys, který při cvičení tento týden v Litvě hrál jako dobrovolník roli evakuovaného občana.
Cvičení zahrnovalo evakuaci pouhé stovky lidí z hlavního města Vilniusu, ale dotázaní představitelé uvedli, že plány pro případ nouze, které jsou stále z velké části utajeny, počítají s mnohem většími počty. Je mezi nimi polovina lidí žijících ve vzdálenosti až 40 kilometrů od hranic s Ruskem a Běloruskem, asi 400 000 osob, řekl Požéla.
Město Kaunas na západě země plánuje ubytovat 300 000 lidí ve školách, na univerzitách, v kostelech a na stadionu, kde nedávno vystoupili Robbie Williams a Roger Waters.
Podobně i v dalších městech, včetně Vilniusu, byla vybrána shromažďovací místa, určeny vlaky a autobusy a zásoby, včetně toaletního papíru a turistických lehátek, byly navezeny do skladů, uvedl velitel hasičského sboru.
Ti, kdo by prchali auty, budou nasměrováni na vedlejší silnice, aby se ty hlavní uvolnily pro přesuny armády. Mapa s údaji o městech, kde uprchlíci mohou hledat útočiště, je již k dispozici.
„Je to velmi uklidňující zpráva pro naši společnost, že jsme připraveni a plánujeme. Splnili jsme domácí úkoly,“ řekl litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys.
Žádné přeshraniční plány
Žádná ze tří pobaltských zemí nemá podrobné plány na přesun obyvatel za své hranice. S Polskem je spojují dva hlavní silniční tahy a několik lesních cest přes Suvalský koridor, což je úzká zalesněná část Polska mezi Ruskem a Běloruskem. Přijíždějící vojenská vozidla by zde měla přednost před těmi, která by se snažila projet do Polska.
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License
„Musíme vzít v úvahu riziko (jaké představuje Suvalský koridor),“ řekl estonský expert Ivar Mai s odkazem na možnost, že by se ruské síly mohly pokusit odříznout Pobaltí od jediného spojení se spojeneckým státem NATO.
Estonsko připravuje plány na přesídlení desetiny ze svých 1,4 milionu obyvatel do provizorních útočišť, přičemž mnoho dalších se pravděpodobně přestěhuje k příbuzným, řekl Mai. Lze očekávat, že evakuovat se budou dvě třetiny z 50 000 obyvatel rusky mluvícího města Narva, přičemž vláda by pomohla nejméně polovině z nich. „Je to jen pro ty, kteří nemají jinam kam jít,“ řekl.
Lotyšsko odhaduje, že své domovy by mohla opustit třetina z jeho 1,9 milionu obyvatel, uvedl Ivars Nakurts, zástupce velitele lotyšského hasičského a záchranného sboru. „Počítejte se vším,“ doporučil.
