„Evropa se již nepotýká s migrační krizí, jakou jsme zažili v roce 2015, ale strukturální problémy přetrvávají,“ komentoval bilanční zprávu místopředseda EK Frans Timmermans. „V budoucnosti musíme pokračovat ve společném přístupu, ale zároveň dokončit reformu unijního azylového systému,“ uvedl k tomu eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos.
Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová v této souvislosti také ocenila, že se daří zachraňovat životy migrantů, kteří se za lepším životem vydávají na vratkých člunech. „Naše spolupráce s Africkou unií a OSN přináší výsledky,“ pochválila unijní kroky Mogheriniová.
Pomohla dohoda EU a Ankarou
S velkou migrační vlnou se EU musela potýkat zejména v roce 2015, kdy dorazil do unie na milion lidí, a to zejména přes Turecko. Mimo jiné díky dohodě EU s Ankarou se podařilo příliv běženců touto cestou téměř zastavit. V posledním roce se ale výrazně zvýšil počet migrantů přicházejících přes západní Středomoří. Podle EK je proto nutné zvýšit podporu pro Maroko a obnovit jednání s touto zemí o zpětném přebírání osob a zjednodušení vízového režimu.
Také migraci na trase z Libye do Itálie se podařilo v posledním roce omezit, EK ale ve zprávě upozornila na nadále otřesné podmínky v zadržovacích centrech v Libyi. Proto je podle ní nutné ve spolupráci s Africkou unií a OSN nadále pracovat na dobrovolných návratech migrantů (od roku 2017 bylo podle EK takto vráceno 37 000 osob) a evakuovat nejzranitelnější osoby ze zadržovacích center.
  |
Komise také vyzvala Evropský parlament (EP) a unijní státy, aby ještě před volbami do EP přijaly její návrh z loňského září na navýšení evropské pobřežní a pohraniční stráže během několika let na 10 000 expertů.
