Všude, kam nový americký ministr zahraničních věcí Antony Blinken v minulých dnech v Bruselu přišel, to budilo dojem, jako by byl starým známým. Přitom to byla jeho vůbec první návštěva partnerů v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO).
Slova, jaká jim Blinken adresoval, byla definitivním potvrzením, že po čtyřech náročných letech s prezidentem Donaldem Trumpem nastává změna. „Přijel jsem do Bruselu, protože Spojené státy chtějí znovu vybudovat své partnerství – v první řadě a především s našimi spojenci v NATO,“ uvedl Blinken.
  |
Ve společném prohlášení následně obnovilo třicet ministrů zahraničních věcí NATO závazek, že potáhnou za jeden provaz, budou podporovat demokratické hodnoty. Stejně tak, že platí závazek vzájemné pomoci v případě napadení jednoho z nich.
Ve středu přednesl Blinken před ministry zahraničí členských států NATO klíčový projev. V něm mimo jiné uvedl, že nechce nutit Evropu do pozice, aby si musela vybrat, zda bude s Čínou, anebo proti ní.
Jiný pohled na Čínu
Dodal ovšem, že je mimo jakoukoli pochybnost, že jednání komunistického státu je založeno na aktivním podkopávání systému kolektivní bezpečnosti a pravidel mezinárodního systému.
USA a Čína si na Aljašce nic nedarovaly. První jednání po změně v Bílém domě provázela mrazivá atmosféra |
„To ale neznamená, že státy nebudou moct spolupracovat s Čínou, kde to bude možné,“ prohlásil Blinken. Připustil také, že Evropané mají „komplexní vztahy“ s Čínou, jež se nemusí vždy překrývat s americkými zájmy. Důležité prý ale je, aby USA a evropští spojenci prosazovali otevřený systém, protože pak mohou porazit jakéhokoli hráče, včetně Číny. Již před příjezdem do Bruselu navštívil Blinken Japonsko a Jižní Koreu, dvě země, jež se cítí být nejvíc ohroženy mocenskými ambicemi Pekingu.
I Evropská unie, zdá se, začíná pohlížet na Čínu kritičtěji než dosud. Svědčí o tom i sankce vůči vybraným představitelům komunistického režimu kvůli porušování práv muslimských Ujgurů, na nichž se dohodli unijní ministři zahraničních věcí zkraje týdne.
Stále sporný ruský plynovod
Navenek prezentovaná harmonie ovšem neznamená, že by mezi vládami na obou stranách Atlantiku panovala ve všem shoda.
MACHÁČEK: Blinken v Bruselu a nové trable AstraZeneky |
Jedním ze sporných momentů zůstává plánované dokončení ruského plynovodu Nord Stream 2, který by měl v budoucnu přivést do Evropy ročně 55 miliard metrů krychlových plynu.
Jeho dokončení podporuje zejména Německo, kde by měly roury plynovodu vyústit. Washington považuje celý projekt za špatný, neboť údajně dál zvýší závislost Evropy na Rusku.
Kromě toho podkopává dle názorů americké vlády bezpečnostní zájmy Polska, Pobaltí. Obzvlášť velké riziko představuje pro Ukrajinu, jež by mohla přijít nejen o poplatky za tranzit plynu, ale mohla by být teoreticky od jeho dodávek úplně odstřižena. Již Trumpova vláda vyhlásila sankce proti firmám, které se na stavbě podílejí, a ty podporuje je i Biden.
Amerika po Trumpovi mění postoj k NATO. ‚Chceme oživit alianci,‘ řekl šéf diplomacie Blinken |
Blinkenova návštěva v Bruselu ani nepřinesla odpověď na otázku, co bude se společnou misí v Afghánistánu „Rozhodná podpora“ („Resolute Support“), jejímž cílem byl výcvik bezpečnostních sil. Předchozí americká vláda se zavázala při jednáních s radikálním hnutím Tálibán, že do konce dubna budou ze země staženy všechny jednotky. Protože ale v Afghánistánu v posledních týdnech přibývá násilí, začala Bidenova vláda plán přehodnocovat.
Na rozhodnutí americké strany závisí i případné stažení vojáků z ostatních členských států Aliance, včetně Armády České republiky. Blinken v Bruselu slíbil, že Washington bude další postup v Afghánistánu úzce koordinovat s Evropany.
