Rasmussen před začátkem úterního jednání ministrů zahraničí aliance zdůraznil, že bez podpisu příslušných právních dokumentů je ohroženo nejen další působení aliančních sil, ale i plánovaná mezinárodní pomoc Afghánistánu.
V sázce je příliš mnoho
"Obávám se, že pokud nebudeme moci spustit výcvikovou misi v Afghánistánu, mohlo by to mít negativní dopady na tamní bezpečnostní situaci, ale navíc také negativně ovlivnit poskytování finanční pomoci Afghánistánu," prohlásil Rasmussen.
Podobné náznaky v minulých dnech dávali také další vysocí představitelé aliance. Mimo záznam připomínali, že na asi 350 000 příslušníků bezpečnostních sil je potřeba ročně 4,1 miliardy dolarů (přes 80 miliard Kč), podle odhadů NATO však vláda v Kábulu bude moci vydat jen asi 500 milionů dolarů (asi 10 miliard Kč).
Afghánský prezident Hamíd Karzáí
Rasmussen navíc zmínil, že odchod západních vojáků by nejspíš poškodil i distribuci rozvojové pomoci mezinárodního společenství. "V sázce je mnoho," podotkl generální tajemník aliance.
NATO zatím stále předpokládá, že po ukončení nynější mise ISAF na konci roku 2014 bude v zemi dál působit asi 8000 až 12 000 vojáků NATO v rámci výrazně menší výcvikové a školící operace nazvané Resolute Support. K jejímu plánování však aliance potřebuje mít uzavřenou smlouvu SOFA, která upraví podmínky pobytu vojáků NATO v zemi.
Východiskem je afghánsko-americká dohoda
Text smlouvy se má úzce odvíjet od dvoustranného dokumentu mezi USA a Afghánistánem o působení amerických vojáků. Tento dokument zatím nechce afghánský prezident Hamíd Karzáí podepsat, a to i přesto, že jej k tomu nedávno vyzvala afghánská Velká rada (Lója džirga). Američané jsou vývojem frustrováni a neoficiální informace hovoří o tom, že Karzáímu k rozhodnutí dali čas do konce tohoto měsíce.
VÍCE ZDE: |
Generální tajemník NATO v úterý nechtěl uvádět přesné datum, do kdy je potřeba smlouvy uzavřít. Připomněl ale, že kvůli plánování a rozpočtovým a parlamentním procedurám zemí, které by se případné nové mise účastnily, je potřeba dohody podepsat "velmi brzy". V Praze už delší dobu existuje představa, že do školící mise by česká armáda přispěla asi 150 vojáky, kteří by mohli hlídat některou ze základen spojeneckých jednotek.
Konečné rozhodnutí je na afghánské straně, připustil Rasmussen. "My jsme připraveni Afghánistánu pomáhat s dalším rozvojem jeho bezpečnostních sil. Jsme přesvědčeni, že naši pokračující přítomnost potřebují," vysvětlil dnes Rasmussen. Také Lója džirga podle něj dala "jasnou zprávu", že většina Afghánců si dohodu s USA a NATO přeje.
Jednání zástupců všech zemí zúčastěných v misi ISAF s představiteli afghánské vlády je v centrále NATO naplánováno na středu.
