Podle první mohli za útokem stát radikální islamisté, buď z organizace Islámský stát, nebo z jiných syrských ozbrojených skupin, které bojují proti tamnímu prezidentovi Bašáru Asadovi.
Výbuch v Petrohradu: 10 mrtvých, podle vyšetřování šlo o teror. Další bombu našli včas |
Rusko se angažuje v syrském konfliktu na straně vládních vojsk a podporuje Asada většinou ze vzduchu. V důsledku bombardování pravidelně umírají i syrští civilisté. Navíc ze strany Islámského státu zazněly nejednou vůči Rusku výhrůžky.
V řadách této teroristické organizace bojuje navíc několik tisíc ruských občanů, většinou ze severního Kavkazu, kteří mají s Ruskem nevyřízené účty z dob rusko-čečenské války.
S tím by mohla souviset druhá verze, takzvaná tradiční. Přestože válka v severokavkazské ruské republice Čečensko skončila před více než deseti lety, Moskva a s ní propojený režim čečenského lídra Ramzana Kadyrova mají řadu odpůrců. Nedávno ozbrojená guerillová skupina napadla základnu ruské národní gardy v hlavním čečenském městě Grozném.
Z ruských politických kruhů zazněla i verze ukrajinská. Tamní radikálové by se prý mohli mstít za anexi Krymu a ruské vojenské angažmá na Donbasu. Ukrajinci by se ale v takovém případě v Rusku jako teroristé uvedli vůbec poprvé.
Ruské opoziční sdělovací prostředky neopomněly ani verzi nazývanou KGB, podle sovětských tajných služeb, které se nyní nazývají FSB. Výbuch by v tomto případě měl odvést pozornost od nedávných protivládních demonstrací.
  |
Rok před prezidentskými volbami, v nichž chce s převahou zvítězit Vladimir Putin, je třeba dokázat občanům, že země je v ohrožení a potřebuje pevné vedení. V takové situaci není čas na občanskou aktivitu, naopak je třeba omezit občanské svobody.
Putinův tradiční rozhovor s národem se přesouvá, asi kvůli protestům |
V minulosti už obvinění ruských tajných služeb zaznělo, a to z úst důstojníka FSB Alexandra Litviněnka, který tvrdil, že výbuchy moskevských činžáků v roce 1999 zorganizovala právě tajná služba na Putinův pokyn. Měl tím vzniknout důvod k brutálnímu útoku na čečenské separatisty, který ukončil mnohaletý konflikt. Litviněnko byl ovšem po útěku do Londýna zavražděn důstojníkem FSB.
