Deník El País v sobotu napsal, že se to mohlo stát při velké operaci venezuelské armády před třemi dny u hranic s Brazílií a Guyanou.
Spojené státy už dříve označily Tren de Aragua za teroristickou organizaci a její šéf byl v USA spolu s dalšími členy gangu obviněn z vražd, únosů, vydírání či obchodu s drogami. Niňo Guerrero, vlastním jménem Héctor Rusthenford Guerrero Flores, byl New Yorku obviněn loni a americké ministerstvo zahraničí vypsalo odměnu pět milionů dolarů (asi 105 milionů korun) za informace vedoucí k jeho dopadení.
Federální prokurátor Jay Clayton loni při oznámení obžaloby podle AFP mimo jiné uvedl, že Guerrero Flores proměnil Tren de Aragua, založený v roce 2014, z venezuelského vězeňského gangu v nadnárodní teroristickou organizaci. Ta působila v několika jihoamerických zemí.
Niňo Guerrero, jemuž bylo nyní 42 let, byl ve Venezuele už v roce 2018 odsouzen k 17 letům vězení za vraždy, obchod s drogami, nelegální držení zbraní a další zločiny. I z věznice Tocorón na severu Venezuely ale pak řídil zločinecké operace ve Venezuele a dalších zemích Jižní Ameriky.
Vězni měli v tomto komplexu poměrně volný režim, s některými tam žily i jejich rodiny, ve věznici byl bazén, malá zoo, bar či herní automaty a konaly se tam i diskotéky. Venezuelská policie a armáda provedla ve věznici Tocorón v září 2023 velkou razii, několik dní předtím se ale desítkám vězňů včetně Guerrery podařilo uprchnout.
Trump v minulosti tvrdil, že Tren de Aragua operoval pod kontrolou venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Zpráva amerických tajných služeb ale toto tvrzení loni v dubnu popřela. Madura letos v lednu americké jednotky unesly z Venezuely do USA, kde je obžalován z narkoterorismu. V obžalobě se mimo jiné uvádí, že Maduro a jeho spojenci za peníze poskytovali krytí a logistickou podporu skupinám obchodujícím s drogami, včetně gangu Tren de Aragua.
K zatčení Guerrera Trump v sobotu také napsal, že „akce byla úzce koordinována s našimi přáteli ve Venezuele, s nimiž velmi dobře spolupracujeme“.
Trump po únosu Madura uznal za novou hlavu Venezuely Delcy Rodríguezovou, která byla předtím od roku 2018 viceprezidentkou. V březnu Caracas a Washington obnovily diplomatické vztahy, přerušené v roce 2019, a americká vláda také postupně zmírňuje sankce, které vůči Madurovu autoritářskému režimu zavedla kvůli nesvobodným volbám a pronásledování opozice. Venezuelská vláda za to otevírá těžební průmysl zahraničnímu kapitálu. Nad prodejem ropy, jíž má Venezuela největší zásoby na světě, má ale kontrolu americká vláda.
29. ledna 2026 |
