Rozprava europoslanců se uskutečnila osm dní před mimořádným summitem Evropské rady, kde budou šéfové států a vlád zemí EU jednat o příštím dlouhodobém rozpočtu evropského bloku pro roky 2021 až 2027.
V únoru proběhne mimořádný summit, kde se bude rozhodovat o rozpočtu EU na roky 2021-2027 |
„Pokud nevyčleníme dost peněz na klimatické cíle, nepodaří se nám jich dosáhnout. Nepřijmu rozpočet, který nebude zahrnovat alespoň 25 procent prostředků na boj proti klimatickým změnám,“ řekla von der Leyenová.
Podle von der Leyenové musí rada vyřešit dilema, kdy je v rozpočtu po odchodu Británie méně prostředků, výzev ale naopak více. Kromě financování boje proti klimatu zmínila nutnost zvýšení prostředků na ochranu hranic, výzkum či přechod na digitální ekonomiku.
EU loni představila svou Zelenou dohodu pro Evropu. Jejím cílem je, aby se Evropa stala do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě.
Klimatická změna se projevuje v každodenním počasí, dokázala studie. Vědce motivoval Trumpův tweet |
„Jsou zde členské státy, které obhajují současnou politiku soudržnosti a zemědělství. Očekávám, že budou stejně angažované, pokud jde o nové priority,“ řekla v narážce na uskupení Přátelé koheze, které sdružuje 15 zemí jižního a východního křídla EU a které prosazuje, aby financování politiky soudržnosti zůstalo v příštím víceletém finančním rámci EU na úrovni předchozího období. Skupiny se aktivně účastní i Česko.
Neochotu vlád k větším příspěvkům do evropského rozpočtu a současně snahu EK plnit vytyčené cíle navrhuje část poslanců vyřešit reformou financování evropského rozpočtu. „Systém současného financování je perverzní. EU potřebuje reformu a zavedení financování z vlastních zdrojů. Finanční příspěvky států by se tím snížily,“ řekla francouzská europoslankyně Valérie Hayerová. Jako zdroje financování poslanci nejčastěji zmiňovali zdanění velkých internetových firem, znečišťovatelů ovzduší či leteckého kerosinu.
Jiní poslanci naopak vyzývali k realismu a akceptování skutečnosti, že unie po odchodu Británie disponuje menšími zdroji a že vlády členských států nejsou ochotny platit vyšší příspěvky do společného rozpočtu.
Státy a europarlament se shodly na rozpočtu EU. Prioritami jsou klima a digitalizace |
Několik poslanců, včetně předsedy nejpočetnější skupiny evropských lidovců Manfreda Webera, prosazovalo, aby vyplácení peněz z evropského rozpočtu bylo napříště podmíněno dodržováním zásad vlády práva v zemích, kam prostředky putují.
„Když nebude příjemce dodržovat zásady právního státu, pak mu nepotečou evropské peníze,“ řekl německý poslanec Moritz Körner. Učinil tak s odkazem na řízení podle článku 7 Smlouvy o EU o omezování nezávislosti justice a plurality médií, které komise vede s Polskem a Maďarskem.
