„Irská bojovnost se vrátila,“ radovali se včera někteří uživatelé sociálních sítí nad davy rozezlených Irů v Dublinu a dalších velkých městech. Celkem asi stovka protestních pochodů se zapsala mezi největší protivládní demonstrace od roku 2008, tedy od začátku hospodářské krize. Jen v metropoli se podle odhadů sešlo až osmdesát tisíc lidí.
I přes zmiňovanou bojovnost ale proběhly protesty až na pár výjimek v poklidu a davům v srdci města zpříjemňoval chvíle například i zpěvák Glen Hansard. Bavil je upravenými texty vyjadřující nesouhlas se zpoplatněním vody.
Vodoměr, neznámý přístroj
Včerejší datum je v kalendáři označeno jako Mezinárodní den lidských práv. Že se demonstrovalo právě včera, nebyla náhoda. Plánované účtování za vodu v soukromých bytech považují protestující Irové za porušování lidských práv. Doposud totiž za vodu neplatili, tedy ne tak docela, financována byla z daní. Klasické vodné a stočné neexistovalo, a tudíž ani kontrola spotřeby.
ČTĚTE TAKÉ: |
To se teď ale změní a nová polostátní společnost Irish Water od 1. ledna zavede poplatky (v přepočtu až 7200 korun za domácnost). Právě střety s jejími zaměstnanci, kteří v těchto dnech montují do irských domácností vodoměry, ovládly irský internet. Podle vlády jde však o nutný krok k tomu, aby země mohla splatit pět let starý záchranný úvěr, který Irsko po kolapsu největších bank dostalo od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. A prý také proto, aby opravila zastaralé vodovodní potrubí. Kvůli němu z irských kohoutků často teče špinavá voda nebo neteče vůbec.
Další úsporné opatření
Výpadky dodávek vody nejsou v zemi výjimkou. Jenže desítky tisíc obyvatel zeleného ostrova to vidí jinak. Za vodu prý už platí, odvádí přece daně. Ale hlavně o vodu tady zase tolik nejde. Tedy ne tak, jak se na první pohled zdá. Její dodatečné zpoplatnění se sice ukázalo jako zřejmě nejvýbušnější úsporné opatření, které vláda od začátku krize zavedla. Ve hře jsou i mnohé předcházející úspory. Po šesti letech neustálého utahování opasků mezi lidmi roste frustrace a dochází jim trpělivost.
„Lidé už toho mají dost. Neustálého tichého snášení stále horšící se situace,“ citoval deník The Irish Times Rione Kilcullenovou, sociální pracovnici, jež si kvůli demonstracím neváhala vzít dovolenou. „Za těch šest let jsme sežvýkali všechno, co na nás hodili. Tyto protesty ale neskončí, dokud vláda nepřijde k rozumu,“ dodala. Odhodlání odpůrcům nechybí. Nakonec včerejší pochody nebyly zdaleka první. Nesouhlas s dalšími úsporným opatřením vyjádřili Irové razantně už na začátku listopadu, kdy do ulic vyšlo přes sto tisíc lidí.
Bostonské pití čaje
Mnoho z nich si prý jednoduše nemůže dovolit platit víc. Podle posledních údajů irské statistické kanceláře žilo v pětimilionové zemi v předminulém roce sedm set padesát tisíc lidí v chudobě. To je ve srovnání s rokem 2007 dvakrát tolik. A dnes to bude téměř jistě ještě víc. O oprávněnosti irské výjimky bezplatné vody se (nejen) v Irsku bouřlivě debatuje. Voda však hraje v irských protestech stejnou roli jako hrál čaj v Bostonském pití čaje ve Spojených státech, shrnul trefně jeden z demonstrujících na Twitteru.
