Napsal to polský list Rzeczpospolita, který připomíná, že stoupenci euroskeptického prezidenta Klause se obrátili na ústavní soud se žádostí o přezkoumání lisabonské smlouvy, která reformuje fungování rozšířené Evropské unie. Ale i když se ukáže, že dokument není v rozporu s českou ústavou, není jasné, jak se zachová Klaus.
"Jsem naprosto přesvědčený, že kdyby byl Klaus připraven prodat podpis za důležitého eurokomisaře, například pro energetiku nebo dopravu, Češi ho dostanou," řekl deníku Rzeczpospolita analytik Piotr Maciej Kaczyński z bruselského Střediska pro výzkum evropské politiky (CEPS). Podobného názoru je i Ramon Pacheco Pardo z londýnské King´s College. "Vyjednávací pozice Čechů se výrazně posílila. Bez problémů dostanou, co chtějí," tvrdí.
"Taková úvaha se může objevit, může se nabízet," řekla česká velvyslankyně při EU Milena Vicenová ČTK. "Já moc na takový obchod nevěřím," dodala nicméně vzápětí.
Vyhrocené stanovisko EU vůči Česku
"Mám za to, že jednak se komise bude sestavovat velmi obtížně s ohledem na zeměpisnou a politickou vyváženost a už tak to bude velice těžké. Ostatní země nebudou přistupovat pasivně a budou chtít svá portfolia a silná portfolia," poznamenala. "Navíc mám pocit nebo vnímám tady v Bruselu, že stanovisko k ČR je už poměrně hodně vyhrocené," doplnila.
O lisabonské smlouvě budou v pátek podruhé hlasovat v referendu voliči v Irsku. Pokud ji schválí, posledními dvěma zeměmi, jež ratifikaci dokumentu nedokončily, budou Polsko a Česko, kde se čeká na podpis prezidentů. Polský prezident Lech Kaczyński již několikrát řekl, že lisabonskou smlouvu podepíše, až ji schválí Irové. V České republice bude ještě třeba čekat na rozhodnutí ústavního soudu.
Pokud Česká republika ratifikaci nedokončí do konce tohoto roku, bude unie nadále fungovat podle pravidel obsažených ve smlouvě z Nice. Podle nich musí být počet komisařů od letoška nižší, než je počet členských států, v Evropské komisi by tak mělo být nejméně o jednoho člena méně. V Bruselu se nikdo netají s tím, že zemí, která o tento post přijde, bude Česká republika, píše Rzeczpospolita.
