Nedávná sucha v Evropě jsou nejhorší od dob Římské říše. Dokládají to letokruhy stromů |
Ekonomové z Cambridgeské univerzity provedli predikce dopadu klimatické krize na raitingy států od společnosti Standard & Poor. Ve výzkumu odborníci využili poznatky environmentálních vědců, které zapracovali do ekonomických modelů. Vědci dospěli k jasným závěrům. Pokud mocnosti důsledně nesníží emise skleníkových plynů, klesne důvěryhodnost ekonomik 63 z 108 zkoumaných států do roku 2030 o jednu příčku, Spojené státy stejně jako Česká republika by si pohoršily během dekády o dva body, Německo či Indie dokonce o tři.
  |
Při scénáři růstu emisí dosavadním tempem by průměrná teplota do konce století stoupla o pět stupňů Celsia. S tím spojené následky by znamenaly pokles ratingu u 80 zemí v průměru o 2,48 bodů do roku 2100, například hodnocení Číny by bylo nižší o šest bodů, USA, Německu či Austrálii by známka klesla o čtyři stupně. Zvýšení úrokových splátek v důsledku poklesu ratingu by podle odhadů mělo stát země 137 až 205 miliard dolarů do konce století.
„Naše výsledky ukazují, že všechny země, ať už chudé či bohaté, s teplým, nebo chladným ovzduším, zaznamenají poklesy (ratingů), pokud budou dále narůstat emise skleníkových plynů,“ píší výzkumníci ve studii.
Při dodržení závazků Pařížské klimatické dohody z roku 2015, jejíž hlavním cílem je udržet nárůst globální průměrné teploty pod hranicí dvou stupňů Celsia, by v důsledku klimatické krize státy čekaly poklesy ratingů v průměru o 0,65 bodu. To by znamenalo nárůst nákladů spojených s úroky o 23 až 34 miliard dolarů.
Solární geoinženýrství proti oteplování nestačí. Je potřeba omezit skleníkové plyny, tvrdí vědci |
Vědci ve zprávě vyzývají k dalšímu zkoumání ekonomických dopadů spojených s klimatickou krizí, nadto požadují, aby predikce ratingových agentur lépe odrážely hrozby spojené s globálním oteplováním. „Nestačí vědět, že změna klimatu je špatná,“ píši výzkumníci. „Trhy potřebují důvěryhodné a srozumitelné informace o tom, jak se klimatické změny promítají do materiálních rizik,“ stojí ve studii. Při nečinnosti může mít klimatická krize podle vědců větší dopady na ekonomiku než současná pandemie covid-19.
