Podle organizátorů se při sobotních protestech shromáždilo asi sto tisíc lidí. Na zatím největším podobném protestu se letos v létě sešlo v německé metropoli kolem padesáti tisíc lidí.
Účastníci sobotní demonstrace se sešli před Červenou radnicí na Alexanderově náměstí, následně v průvodu prošli německým hlavním městem až na křižovatku Grosser Stern v západní části centra.
Na transparentech byly vidět nápisy jako „Svobodná Palestina“ či „Německo nese spoluvinu na genocidě v Gaze“. Nad hlavami účastníků vlály palestinské, ale i rudé vlajky. V celém městě je kvůli protestům v pohotovosti 1800 příslušníků pořádkové policie.
Demonstraci svolalo pět desítek skupin včetně organizace Amnesty International či postkomunistické parlamentní strany Levice. Mezi požadavky, které zazněly, bylo okamžité zastavení všech dodávek zbraní Izraeli, zajištění dodávek humanitární pomoci do Pásma Gazy a zavedení sankcí proti Izraeli.
Spolupředsedkyně strany Levice a poslankyně Ines Schwerdtnerová v projevu hovořila o „genocidě v Gaze“, za niž je podle ní spoluzodpovědná i německá vláda.
Menší demonstrace proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy se v sobotu uskutečnila také v berlínské čtvrti Kreuzberg. Zúčastnilo se jí asi 1200 lidí. Zpočátku byl protest poklidný, později ale policie zakročila a demonstraci rozpustila. Docházelo podle ní k porušování zákona, mimo jiné k pokusu o ublížení na zdraví či nošení zakázaných symbolů.
Menší demonstrace na podporu Palestinců a proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy se v sobotu konaly také v dalších německých městech, například v Düsseldorfu na ni přišlo podle odhadu několik tisíc lidí.
Německo je jedním z nejbližších spojenců Izraele a jeho bezpečnost a existenci označuje za svůj státní zájem. Kvůli podpoře Izraele čelí ale Německo sílící kritice, zároveň vláda kancléře Friedricha Merze v posledních měsících s rostoucím počtem civilních obětí ve válce v Pásmu Gazy častěji kritizuje postup vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
V srpnu Merz, pro mnohé překvapivě, oznámil, že Německo do odvolání neschválí do Izraele žádný další vývoz zbraní, které by mohly být použity ve válce.
Válka v Pásmu Gazy začala 7. října 2023 útokem teroristického hnutí Hamás na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a přes 250 lidí unesli. Následně Izrael zahájil ofenzivu do Pásma Gazy, kde podle palestinských zdrojů zahynulo přes 65.000 lidí, většinou civilistů. Velké části pásma byly zcela zničeny a na území je katastrofální humanitární situace.
