Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Policie zatkne Puigdemonta během několika hodin, tvrdí média

Svět

  11:50
BRUSEL/BARCELONA - Belgická prokuratura nařídí policii, aby zatkla sesazeného katalánského premiéra Carlese Puigdemonta a čtyři exministry, kteří se teď zdržují v Belgii. Stát se to má během několika hodin. S odvoláním na španělské úřady to v neděli uvedla agentura EFE. Pak bude podle mluvčího prokuratury jmenován soudce, který rozhodne, zda jsou oprávněné důvody vyhovět evropskému zatykači, který tento týden vydalo Španělsko.

Carles Puigdemont na tiskové konferenci v Bruselu. foto: Reuters

Mluvčí prokuratury Gilles Dejemppe listu La Vanguardia řekl, že policie musí nejprve Puigdemonta a exministry zatknout, aby mohl být vybrán soudce, který oprávněnost zatčení posoudí. Soudce podle něho rozhodne, zda bude během posuzování španělské žádosti nutné politiky umístit do vazby, či nikoliv.

‚Je načase se sjednotit.‘ Katalánský expremiér Puigdemont vyzval k vytvoření koalice

Katalánský expremiér, který ve Španělsku čelí obvinění ze vzpoury, v sobotu prohlásil, že bude plně spolupracovat s belgickou justicí. Pokud by se proti případnému rozhodnutí o vydání do Španělska odvolal, mohl by podle EFE vzhledem k zákonným lhůtám zůstat v Belgii více než dva měsíce, tedy i v době předčasných voleb do katalánského parlamentu. Ty jsou vypsány na 21. prosince.

Katalánští separatisté mohou ve volbách ztratit většinu

Katalánské separatistické strany mohou v předčasných volbách v regionálním parlamentu v prosinci přijít o absolutní většinu, která jim v říjnu umožnila jednostranně vyhlásit nezávislost. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v neděli zveřejnil list La Vanguardia. Rozložení hlasů mezi stranami prosazujícími odtržení od Španělska a zastánci jednoty bude podle průzkumu přibližně vyrovnané. Voleb se hodlá zúčastnit rekordní počet čtyř pětin voličů.

Protestující drží banner u španělského Nejvyššího soudu.
Lidé protestují na náměstí Sant Jaume v Barceloně.

Anketu pro katalánský deník provedla výzkumná agentura GAD3, která se voličů dotazovala mezi 30. říjnem a 3. listopadem. Tedy v době, kdy již mohlo jejich rozhodování ovlivnit uvěznění skupiny katalánských exministrů obviněných kvůli vyhlášení nezávislosti.

Jasným vítězem voleb by se stala Republikánská levice Katalánska (ERC), které průzkum přisoudil zisk 29,3 procenta hlasů. Spolu s Demokratickou evropskou stranou Katalánska (PDeCAT), s níž tvoří současnou vládní koalici Společně pro ano (JXSí), by však po přepočtu získaly odhadem o jedno až tři poslanecká křesla méně než dosud. Ani po započtení odhadovaného zisku třetí strany výrazně podporující nezávislost Katalánska, radikálně levicové Kandidátky lidové jednoty (CUP), by hlasy celé trojice nemusely stačit na většinu 68 křesel ve 135 členném parlamentu - průzkum jim přisuzuje zisk 66 až 69 mandátů. V současnosti disponují 72 křesly.

Nejsilnější prošpanělskou stranou jsou liberální Ciudadanos, kteří by se ziskem 20,6 procenta hlasů obsadili až 28 křesel. V součtu s katalánskými socialisty, lidovci a stranou Katalánsko společně (CeC) mohou formace nesouhlasící s odtržením regionu od Španělska podle průzkumu získat 65 až 70 mandátů.

Sesazený katalánský premiér se chce bránit vydání do Španělska

Výrazně ovlivnit povolební vývoj by mohly postoje politiků CeC, k níž patří například v současnosti velmi aktivní barcelonská starostka Ada Colauová. Jejich postoje v poslední době nejsou zcela jednoznačné. Strana složená z menších formací podporuje vypsání referenda o nezávislosti Katalánska a usiluje o větší míru autonomie regionu a nikoli o samostatnost. Někteří její politici se však podle médií v reakci na tlak z Madridu přiklánějí k myšlence nezávislosti.

Voleb se podle průzkumu hodlá zúčastnit 81 procent lidí, což by v tomto více než sedmimilionovém španělském regionu bylo v parlamentních volbách historicky nejvíce.

Autor: