Politici, pašeráci a teroristé aneb zkorumpovaná realita dnešního Bulharska

Ve středu 27. ledna se očekává zveřejnění zprávy mechanismu spolupráce a ověřování Evropské komise o Bulharsku, která monitoruje stav země a pokroku ve vybraných problematických oblastech státního systému. Tato zpráva vychází každoročně od roku 2007, kdy Bulharsko po boku s Rumunskem vstoupilo do Evropské unie. Avšak poprvé za téměř 10 let nebudou tyto státy hodnoceny společně, ale v oddělených zprávách. To naznačuje rozdíl v „rychlosti“, jakou se obě země za reformami ubírají.

Boj za reformu

Jednou ze společných problematických oblastí v dosavadních zprávách byla v obou státech justice, přesněji vymahatelnost a dodržování právních zákonů. V Rumunsku reformu soudnictví nejenže nastartovali, ale lze vidět i její reálné výsledky. Příkladem jsou soudní procesy, díky nimž v uplynulých pěti letech odsoudili celkem 13 bývalých ministrů a politiků Rumunska k trestu odnětí svobody za korupci.

Makedonie, balkánské jablko sváru. Chapadla protivládních bouří sahají i do Česka

V Bulharsku jakékoli snahy o reformu justice selhávaly až do nástupu současné středopravé vládní koalice: GERB (Občané pro evropský rozvoj Bulharska) premiéra Bojka Borisova, Reformní blok a Vlastenecká fronta. Hlavním zastáncem reformy přitom je koaliční strana Reformní blok, sestávající především z mladé generace postkomunistické demokratické pravice.

Po ohromných ústupcích a kompromisech Bloku na vládní úrovní, ale i po vnitrokoaličních problémech v samotném Bloku, došlo po roce a půl konečně na hlasování o soudní reformě v parlamentu. To však začátkem prosince 2015 skončilo fiaskem, neboť navzdory původní dohodě ve vládní koalici reformu podpořili pouze představitelé Reformního bloku.

Lavina ve vládě a premiér na fotbale

To rozpoutalo dlouho se vršící lavinu. Ministr spravedlnosti okamžitě podal demisi. Demokraté za silné Bulharsko pod vedením Radana Kaneva, část Reformního bloku, jejíž prioritou byla reforma justice, přešli do opozice a v současnosti chystají nový politický projekt, který si jako cíl stanovil dovést reformu do úspěšného konce. Třeba dodat, že premiér Bulharska se na polední hlasování o tak zásadní reformě ani nedostavil a, slovy médií, „zpráva o demisi ministra spravedlnosti zastihla premiéra Bojka Borisova na pravidelném fotbalovém zápase“.

Tajemný obchod se zbraněmi. Bulharský nadšenec odhalil mnohamilionový kontrakt se Saúdy

Nefungující soudnictví, korupce na nejvyšších místech a chybějící pocit rovnosti před zákonem je jednou z hlavních příčin, proč se mnozí Bulhaři rozhodli pro život mimo Bulharsko. Jejich země, na rozdíl od Rumunska, dosud zažila jen hrstku soudních projednání vůči politikovi nebo společensky vlivné osobě.

A pokud k nim přece jen došlo, zatím žádný politik nebyl pravomocně odsouzený. Jeden verdikt za organizování a vedení zločinecké skupiny sice padl (2012), jenže odsouzení utekli a od té doby jsou pro bulharské instituce nezvěstní. A nejen to: navzdory pravomocnému rozsudku se konfiskace nezákonně nabytého majetku odsouzených stále odkládá.

Marné čekání na soudní proces

Řada velmi důležitých kauz se ještě ani nedostala před soud, kupříkladu dva roky stará aféra vytunelování Korporátní obchodní banky (KTB), kde se nacházely účty i mnoha státních institucí, Ani další případy, ať už veřejnosti známé, či nikoli, pravděpodobně nebudou v dohledné době otevřené.

To je i případ bulharské tabákové společnosti Bulgartabak, jejíž cigarety se pod značkou Prestige pašují přes Sýrii a Irák do Turecka. Podle amerických, britských a tureckých tajných služeb přibližně 300-400 milionů eur z tohoto nezákonného obchodu míří na účty teroristických skupin na Blízkém východě. Mezinárodního vyšetřování hlavního pašeráka Salama Qadera Faraje, původem ze severního Iráku, odhalilo jeho kontakty s bulharskými politiky a osobami spjatými s Bulgartabakem. S výsledky vyšetřování byl obeznámen i generální prokurátor Bulharska, doposud však nepodnikl žádné kroky.

Bulhaři posílají smsky politikům, ať chodí do práce, říká balkanistka

Společnost Bulgartabak Holding, stejně jako četné další firmy a mediální skupiny (noviny i televize), jsou majetkem jen 36letého Deljana Peevského, poslance Národní rady za stranu Hnutí za práva a svobody (lidově nazývané také „turecká strana“). Právě Deljan Peevski byl příčinou obrovských celostátních protestů v květnu 2013. Důvodem bylo jeho jmenování šéfem Státní agentury pro národní bezpečnost (DANS), jež mu zaručilo přístup k velmi citlivým a tajným informacím.

Do dnešního dne nebyl vůči Peevskému zahájen jediný proces, přestože existuje řada pochybností o původu jeho majetku, způsobu jeho nabytí a v neposlední řadě i přetrvávající podezření na konflikt zájmů.

V druhé polovině roku 2018 stane Bulharsko v čele Radě EU. Ve světle tohoto faktu, stejně jako v kontextu základních principů Evropské unie o svobodě, bezpečnosti a spravedlnosti, schválených v roce 2014, je kvalitní a účinná reforma justice na národní úrovni zárukou dalšího fungování země i regionu.

Zatím to však pro Bulharsko vypadá na kompromisní zavírání očí Bruselu před absencí bulharské politické vůle. Namísto jasných podmínek a termínů jejich plnění tak Sofie každoročně, už spíše ze zvyku, registruje káravě pozdvižený prst v podobě další výroční zprávy mechanismu spolupráce a ověřování Evropské komise.