48letou právničku a členku Odvolacího soudu USA pro Sedmý okruh, zahrnující státy Illinois, Indiana a Wisconsin, navrhl prezident Donald Trump. Pokud ji Senát schválí, nastoupí do devítičlenného grémia po zesnulé Ruth Baderové Ginsburgové.
  |
Republikáni, kteří mají většinu, dávali od samého počátku najevo, že ani na chvilku o jejím úspěchu nepochybují. „Nepředpokládám, že se kvůli nadcházející hře na kočku a myš podaří změnit názor jediného senátora,“ prohlásil na úvod předseda právního výboru a senátor Lindsey Graham.
Americký Senát začne rozhodovat o kandidátce na soudkyni nejvyššího soudu Amy Coneyové Barrettové |
Tím zároveň nastínil, jak bude slyšení probíhat. Republikáni pokládali často pouze formální dotazy. Snažili se vyzdvihnout přednosti kandidátky, její kvalifikaci nebo skutečnost, že vychovává sedm dětí.
Demokraté naopak během svých třicetiminutových vystoupení hledali slabá místa. Zaměřili se hlavně na kandidátčin názor na zdravotní pojištění, které zavedla předchozí vláda Baracka Obamy. O jeho dalším osudu budou nejvyšší soudci rozhodovat zřejmě v dohledné době, pravděpodobně těsně po prezidentských volbách.
Mnozí demokratičtí senátoři přitom vytahovali fotografie konkrétních rodin, jež by se bez tohoto pojištění ocitly v potížích. Mezi ně patřila i senátorka Kamala Harrisová, která je v aktuální prezidentské kampani kandidátkou na viceprezidenta.
Nejenom u pojištění, ale i u dalších sporných témat se Coneyová Barrettová odpovědi vyhnula. „Není mojí misí zničit Affordable Care Act,“ řekla například v případě zdravotního pojištění.
V těchto situacích se mimochodem odvolávala na svou předchůdkyni Baderovou Ginsburgovou, která při svém slyšení v roce 1993 také odmítala být konkrétní u otázek, kde se čekalo rozhodnutí nejvyšší instance. Podobně otevřený zůstal během senátního slyšení i postoj Coneyové Barrettové k umělým potratům navzdory tomu, že je jako katolička odmítá.
Zátiší s rodinou a sourozenci
Kandidátka absolvovala senátní slyšení bez zádrhelů. Zpaměti citovala dřívější rozsudky Nejvyššího soudu, hovořila spatra, nedělala si žádné poznámky.
Jako poselství směrem k veřejnosti mohlo být chápáno aranžmá přímo v jednacím sále. Za ní seděli její manžel Jesse Barrett a jejich sedm dětí – pět vlastních a dvě adoptované z Haiti, za nimi pak šest kandidátčiných sourozenců.
Koronavirus se šíří mezi republikány. Jako třetí z nich se nakazil i senátor Ron Johnson |
Zvolením Coneyové Barrettové do Nejvyššího soudu by se výrazně vychýlilo jeho těžiště směrem ke konzervativním postojům. Jestliže její zesnulá předchůdkyně Baderová Ginsburgová byla považována za neformální tvář progresivního křídla soudu a liberální kruhy z ní udělaly takřka popovou hvězdu, zastává Coneyová Barrettová jinou filozofii. Patří k tak zvaným originalistům, kteří vykládají ústavu doslovně a odmítají její novodobé interpretace.
Během senátního slyšení čelila i několika osobním otázkám, například jestli není rasistkou a jak ona a její děti reagovaly na smrt černocha Georga Floyda, který se stal obětí policejního násilí a jehož smrt vyvolala v zemi vlnu protestů. Na to odpověděla, že ona a její děti „společně plakaly“.
Další dotazující konfrontoval kandidátku s tím, zda není fundamentalistkou. To mířilo na skutečnost, že Coneyová Barrettová je členkou malého křesťanského společenství „People of Praise“ („Lid velebení“). Na internetu kolují informace, že se údajně jedná o společenství, v němž hrají ženy podřazenou roli a bývají označovány jako „služebnice“. I tady odpověděla způsobem, který tázajícího nemohl uspokojit. Senát by mohl soudkyni schválit 22. října.
