„Ilegální anexe Krymu, probíhající válka na Ukrajině, pokračující okupace Jižní Osetie a Abcházie, ale rovněž velká dezinformační kampaň namířená na naše země ukončila naše představy o strategickém partnerství s Ruskem prezidenta Putina, alespoň v dohledné budoucnosti,“ řekl Kiska.
Dodal, že není důvod předstírat opak, když „jeden z takzvaných strategických partnerů porušuje mezinárodní právo, oživuje rétoriku studené války, přepisuje historii a otevřeně šíří nenávistnou propagandu.“ Podle Kisky západní společenství si takový vývoj nepřálo a ani ho nezpůsobilo. „Je to tu a máme pouze jednu možnost, přizpůsobit se. Vyžádá si to nové strategie, plány, zdroje a postupy.
Ze všeho nejvíc musíme překonat naši slabost - lhostejnost, nedůslednost a nerozhodnost,“ řekl. Dodal, že je rovněž třeba investovat do vlastní obrany s cílem ochránit východní hranice EU a NATO.
Za klíčovou ohledně ukrajinské krize Kiska označil potřebu zachování jednoty v otázce protiruských sankcí do doby, než budou zcela naplněny mírové dohody z Minsku. „Pokud nepomůžeme partnerům, pokud je necháme ve vakuu nejasných slibů, hrozba může dorazit k našim hranicím. Lidé na Ukrajině bojují za svou svobodu a suverenitu kvůli svému rozhodnutí stát se součástí demokratické Evropy,“ uvedl Kiska, podle něhož evropská perspektiva pro Ukrajinu je důležitá pro bezpečnost a prosperitu nejen ukrajinského lidu ale i Západu.
V reakci na stávající migrační krizi, které čelí EU, Kiska uvedl, že přerozdělování uprchlíků mezi členské země EU by situaci vyřešilo jen na krátko. „Bylo by ale neférové ponechat řešení jen na nejvíce postižených státech. Totéž platí i pro mezinárodní společenství. V současnosti je to evropský problém, ale pokud nebudeme spolupracovat, stane se to v budoucnu globálním problémem,“ řekl. Kromě pomoci migrantům, kteří prchají ze svých zemí před krutostí a vražděním, je podle něj potřeba vysvětlovat veřejnosti nutnost pomoci lidem v nouzi, protože v opačném případě situace využijí extremisté.
