Evropská unie tím podmiňovala zastavení aktivace článku 7 unijních smluv, v jehož rámci Polákům hrozí až pozastavení hlasovacích práv v evropských institucích. Polská vláda se i tak snaží reformy soudnictví zavádět do praxe. Nový premiér Mateusz Morawiecki začal sice na rozdíl od bývalé premiérky Szydłové s Evropskou komisí jednat, Polsko však dosud žádnou z reforem neodvolalo a situace zůstává nepřehledná.
Náhlý odpor proti Morawieckého vládě
Na začátku března vláda narazila na odpor u Státní soudcovské rady, kde změny blokuje první předsedkyně Nejvyššího soudu Małgorzata Gersdorfová. „Radě jako jedinému ústavnímu orgánu náleží výlučné právo nominovat kandidáty na soudce,“ vysvětluje profesor z katedry ústavního práva a politických institucí Gdaňské univerzity Krzysztof Grajewski. Dříve její členy volili soudci ze svého středu, nedávná změna zákona však umožnila, aby je volil Sejm. „V praxi to znamená, že vládní politici získali v radě většinu a převzali nad ní kontrolu,“ dokresluje situaci Grajewski. Mezi soudci KRS se tak objevila například i bývalá spolužačka ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra, a navíc blízká spolupracovnice jeho náměstka.
Aby však mohla nově jmenovaná rada začít fungovat, musí ji nejprve někdo svolat. To může podle polských zákonů udělat předseda Státní soudcovské rady, což byla ještě před dvěma týdny soudkyně Małgorzata Gersdorfová. Ta ale těsně předtím, než v Sejmu zvolili nové soudce KRS, na protest proti reformě rezignovala.
„Paní předsedkyně uznala, že KRS je nyní neústavním orgánem, a proto ji nechce vést,“ uvedl k jejímu odstoupení mluvčí Nejvyššího soudu Michał Laskowski. Radu může svolat také první předseda Nejvyššího soudu, kterým je ale též již zmíněná Gersdorfová. V minulosti opakovaně uvedla, že nový zákon o KRS i volba jejích 15 nových členů prostřednictvím Sejmu odporují ústavě.
„Musíme mít stále na paměti, že ten, kdo vyhrává demokratické volby, nevládne pouze jménem svých voličů, ale jménem všech občanů. Nikdo nesmí zničit ústavní struktury státních orgánů. Tak postupuje pouze okupant,“ napsala v otevřeném dopise, zveřejněném na webu Nejvyššího soudu už koncem loňského roku při schvalování soudních reforem v Sejmu. Termín zasedání nové rady zatím odmítá oznámit.
Poslanci strany Právo a spravedlnost (PiS) kvůli zablokovanému fungování KRS dokonce zvažovali další novelizaci zákona, kterou by předsedkyni Nejvyššího soudu obešli. Nakonec však od ní upustili.
Čas hraje proti Gersdorfové
Podle zákona musí předseda KRS svolat zasedání minimálně jednou za dva měsíce, což dává čas do 3. května. Profesor a ústavní právník Grajewski se proto domnívá, že první místopředsedkyně Nejvyššího soudu nemůže fungování KRS zablokovat a její jednání si lze vysvětlovat spíše jako gesto nesouhlasu s porušováním ústavy ze strany parlamentní většiny. Gersdorfová navíc prohlásila, že hodlá postupovat v souladu se zákonem.
V dubnu se jí navíc může dotknout i novela zákona o Nejvyšším soudu, která pošle do důchodu všechny soudce nad 65 let. Celkem tak novela zbaví funkce přibližně 30 procent současných soudců. Gersdorfová sice může požádat prezidenta o prodloužení mandátu, již loni na podzim však tuto možnost vyloučila, protože by tím podle svých slov reformu legitimizovala.
