Polsko chystá volby i v karanténě, a to i přes odpor občanů. Současnému prezidentovi situace nahrává |
„Měl by to chápat každý, zvlášť ten kdo se chce ucházet o nejvyšší úřad ve státě…. Za takové situace apeluji na všechny voliče, aby se voleb 10. května neúčastnili,“ napsala kandidátka opozičné Občanské platformy (OP) Kidawová-Błońska na své facebookové stránce. Ke stejnému postupu pak vyzvala i další kandidáty.
  |
Pořádání prezidentských voleb v původním termínu odmítají podle průzkumů i skoro tři čtrtiny Poláků, přesto se kabinet k posunutí voleb zatím nemá. Přitom volby v květnu by jasně favorizovaly právě současného prezidenta Andrzeje Dudu ucházejícího se o druhý mandát. Ten vzešel z řad vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) na svém postu hájí její politiku.
Polsko chystá volby i v karanténě, a to i přes odpor občanů. Současnému prezidentovi situace nahrává |
Pro opozici je vedení volební kampaň v současné mimořádné situaci, kdy je omezeno vycházení a shromažďování, mimořádně obtížné. V médiích totiž vystupují hlavně vládní činitelé demonstrující rozhodný boj s nákazou na argumenty opozičních lídrů nezbývá čas.
Pokud by se volby uskutečnily v termínu, dostal by Duda podle průzkumů 65 procent a jeho hlavní protikandidátka Małgorzata Kidawová-Błońska opoziční Občanské platformy jen deset procent, kolem pěti procent pak další kandidáti. Účast by byla velmi nízká, kolem třiceti procent. To by ale nebránilo tomu, že by Duda obhájil mandát už v prvním kole, kde je hranice hlasů padesát procent.
Polský kandidát na prezidenta Andrzej Duda při volbách v roce 2015.
Hlasování až po koronavirové epidemii by ale vypadalo výrazně jinak. Duda by dostal 44 procent, Kidawová-Błońską 27 procent. Následovali by další kandidáti jako Władysław Kosiniak Kamys (8 procent), Robertem Biedroň a Szymon Hołownią (po sedmi procentech). V tomto případě by se muselo konat druhé kolo, poměr hlasů se zatím se odhaduje na 53 ku 39 procentům ve prospěch Dudy.
