22. ledna 2018 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Polská strana Právo a spravedlnost ve vztahu s EU zkazila, co mohla, říká politoložka

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 25Diskuse
Polská politoložka Małgorzata Kaczorowska | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Polská politoložka Małgorzata Kaczorowska | foto: Iveta ŠtverákováLidové noviny

Polská vláda prošla dalším otřesem. V prosinci do čela kabinetu nastoupil Mateusz Morawiecki a po Novém roce vyměnil devět ministrů. Museli odejít někteří z těch, kteří měli spory s Evropskou unií. Podle polské politoložky Małgorzaty Kaczorowské nemají zájem na zhoršování vztahů Varšava ani Brusel.

LN: Téměř polovina resortů má nové vedení. Přistoupila vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) k obměně, aby urovnala napjaté vztahy s EU?
Nový premiér má určitě za úkol zlepšit obraz Polska ve světě a přispět k oteplení vztahů. Beata Szydłová (bývalá premiérka) byla politikem trochu v ústraní a nepřipouštěla diskusi. PiS proto vložila naděje do mladého Morawického, který má mnohaleté zkušenosti z mezinárodní sféry a komunikuje v angličtině. Jako ekonom a někdejší šéf jedné z největších bank v Polsku umí vyjednávat, tak doufejme, že prokáže i umění diplomacie.

LN: Polsko má v poslední době s EU řadu konfliktů, přesto z posledního průzkumu agentury Kantar vyplývá, že 83 procent Poláků chce v Unii zůstat. Jak si vysvětlujete, že se konflikty s Bruselem nepromítají do postojů občanů?
Dalo by se říct, že v Polsku panuje paranoia. Podporu tady získala vláda, která kazí obraz Evropské unie a dělá všechno proti jejím základním principům. A přesto setrvání v EU podporuje tolik lidí. Průměrný Polák totiž ví, že opravu téhle budovy financovala Unie, ví, že obchvat Varšavy nebo dálnice A4 jsou spolufinancované z evropského rozpočtu, a zároveň ví, že díky dotacím mají práci i lidé na vesnicích. To jsou věci, které z Evropské unie dělají něco konkrétního.

LN: Proč se tedy vztahy mezi EU a Polskem tak zhoršily?
Vláda Práva a spravedlnosti během dvou let u moci projevila výrazné nekompetence a ve vztazích s Evropskou unií pokazila všechno, co mohla. Politici i parlament ovládaný stranou PiS mění zadními vrátky politický systém a narušují tak zásady právního státu. K vyostření vztahů přispěli zejména ministři bývalé vlády Beaty Szydłové jako například exministr zahraničích věcí Witold Waszczykowski, někdejší ministr životního prostředí Jan Szyszko nebo Antoni Macierewicz, bývalý šéf resortu obrany (všichni skončili – pozn. red.).

KDO JE MAŁGORZATA KACZOROWSKA (41)

■ Polská politoložka, odborná asistentka Institutu politických věd na Varšavské univerzitě. Zajímá se především o současné politické a stranické systémy.

■ Spoluzakládala britskou výzkumnou skupinu BRITANNIA a je členkou Mezinárodní asociace politických věd (IPSA).

■ Podílela se na řadě publikací a napsala několik vědeckých článků se zvláštním zaměřením na britskou politiku a politické strany. V současné době pracuje na monografii o demokracii uvnitř polských politických stran.

LN: Nejvážnější potíže má ale Polsko v souvislosti s reformou soudnictví. Kvůli obavám o základní demokratické hodnoty chce Evropská komise poprvé v historii aktivovat článek 7 unijních smluv, který může vést až k pozastavení hlasovacích práv Polska. Jak je možné, že PiS nenahradila i ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra, který za reformou stojí?
Kdyby ministra Ziobra odvolali, stála by PiS před otázkou, co si se změnami v justici počít. Jak by vysvětlila voličům, proč od nich najednou upouští, když mají přispět k větší efektivitě práce soudů? Řekněme si upřímně, že po sesazení Ziobra by si PiS musela přiznat, že celá její vláda byl omyl. Ponecháním Ziobra ve funkci vláda legitimizuje své kroky.

LN: Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans stanovil pět podmínek, které musí polská vláda splnit, aby se vyhnula aktivaci článku 7. Zbigniew Ziobro ovšem prohlásil, že reformy justice budou pokračovat. Má v takovém případě Polsko naději na zlepšení vztahů s EU?
Podmínky Evropské komise a Franse Timmermanse jsou jasné, konkrétní a zásadní. Na druhou stranu ani Evropská unie a tím spíše Polsko nemají zájem na poškození vztahů, obzvlášť v situaci, kdy se Unie potýká s vlastními problémy. Takže existuje naděje na změnu k lepšímu, jenom se obávám, že perspektiva polské vlády spočívá v tom, že Evropská komise navzdory všemu poleví a dojde jen ke kosmetickým změnám.

LN: Myslíte, že zvolí jemnější rétoriku?
Už teď pozorujeme změnu ve stylu vyjadřování nového ministra zahraničí Jacka Czaputowicze a změní se podle mě i rétorika premiéra. Nebudeme dál slýchat, že není místo pro diskusi, a jsem přesvědčena, že zvolí uhlazenější tón.

LN: Doteď jsme mluvili o dopadech změn ve vládě na evropskou politiku, ale zajímalo by mě, jaký signál tím vyslala polská vláda směrem ke svým voličům?
Podle mě má Mateusz Morawiecki nalákat zklamané voliče, které mohl znechutit vyostřený způsob politiky ministra Waszczykowského. Zároveň má oslovit ty, kteří jsou otevření ke světu a Evropě, nebo ty, kteří v programu PiS viděli nápravu politiky předešlých vlád. Avšak voliči opozice v reformě obrat k lepšímu nevidí.

LN: Vypadá to, že se PiS posunula více k politickému středu. Neriskuje tím, že ztratí konzervativní část voličstva?
Nesouhlasím s tvrzením, že se fakticky posunula ke středu. Vládní strana by se ráda viděla uprostřed a přála by si, aby ji lidé vnímali jako uskupení racionálního centra s tradičně konzervativními hodnotami a zároveň sociálním cítěním. To se jí víceméně daří. Z ekonomického hlediska se jedná o velmi silnou levicovou stranu, kdežto z hlediska morálně-společenských hodnot jde o stranu pravicovou. Proto mluví o státní suverenitě a projevuje se do určité míry euroskepticky. Musíme proto být opatrní, když hodnotíme PiS podle schémat zažitých v západní Evropě.

Iveta Štveráková (Autorka je dopisovatelka LN v Polsku)
  • 25Diskuse




Najdete na Lidovky.cz