Zelenající se Bělověžský prales, který se rozpíná přes polsko-běloruskou hranici, je jedním z ohnisek dlouhé měsíce trvajícího sporu mezi Běloruskem a jeho hlavním spojencem Ruskem a 27členným evropským blokem. Ten před volbami do Evropského parlamentu zaznamenal nápor migrantů, kteří přicházejí na jeho hranice, píše agentura AP.
Počet pokusů o nelegální překročení hranic z Běloruska do Polska se v posledních měsících zvýšil na téměř 400 denně. Na začátku letošního roku se o nelegální přechod unijních hranic podle polských představitelů pokoušelo jen několik lidí za den.
Polská pohraniční stráž také kritizuje stále agresivnější chování některých migrantů na běloruské straně hranice. Na internetu zveřejnili videa, na nichž po nich lidé z druhé strany hranice házejí kameny či polena nebo dokonce zapálené kusy dřeva.
V některých případech museli být vojáci a policisté hospitalizováni. Další potřebovali zašít rány poté, co je útočníci s noži pobodali nebo pořezali.
Unijní instituce opakovaně viní autoritářského běloruského vůdce Alexandra Lukašenka z toho, že migraci využívá jako zbraň a do své země láká lidi na snazší trasu, než je nebezpečná plavba přes Středozemní moře. Přesto několik migrantů zahynulo. Část z nich byla pohřbena na muslimských a křesťanských hřbitovech v Polsku.
Varšava nový nápor na své východní hranici označila za pokus Ruska a Běloruska podnítit protiimigrační nálady s cílem posílit krajně pravicové strany v evropských volbách.
Polsko a EU tvrdí, že migranti – kteří do bývalé sovětské republiky v některých případech doputovali až z blízkovýchodních nebo afrických zemí – jsou pěšáky ve snaze Moskvy a Minsku destabilizovat Evropu. Ta z velké části podporuje Ukrajinu v obraně proti ruským invazním vojskům, která na jejím území bojují od února 2022.
Kovovou bariéru za 374 milionů eur (9,2 miliardy korun) na 180kilometrovém úseku hranice Varšava vystavěla za předchozí polské konzervativní vlády v roce 2022. Plot byl tehdy vnímán jako úspěch protiimigračních stran, které často podporují nebo jsou podporovány Ruskem.
I současná polská vláda vedená premiérem Donaldem Tuskem, který se v prosinci ujal úřadu se slibem nové proevropské administrativy po osmi bouřlivých letech konzervativního kabinetu, ovšem slíbila posílit bezpečnostní opatření. Tvrdí, že je třeba ochránit unijní hranici.
Tusk: Je to pokus o destabilizaci země
„Nejde tu jen o nějaké žadatele o azyl, ale o koordinovanou a na mnoha úrovních velmi účinnou operaci sloužící k prolomení polské hranice a pokus o destabilizaci země,“ uvedl minulý týden Tusk na návštěvě pohraniční stráže.
Moskva se v tomto scénáři snaží zaplavit EU migranty, což by poskytlo politickou munici protiimigračním stranám a krajní pravici v zemích, jako je Francie, Německo a Itálie.
Ministerstvo vnitra v sousedním Německu, které je klíčovým cílem mnoha migrantů, uvedlo, že lze v souvislosti s Ruskem a Běloruskem pozorovat rostoucí migrační trend.
Pozorovaný nárůst německé úřady částečně přičítají ruským bezpečnostním službám, které po březnovém smrtícím teroristickém útoku na moskevskou koncertní halu s větší intenzitou zakročili proti přistěhovalcům.
Kritici v posledních letech obviňují Rusko z nejrůznějších nekalých praktik vůči Západu, včetně vměšování se do voleb, dezinformačních kampaní, hackerských kyberútoků a trávení nepřátel režimu. Moskva všechna tato obvinění popírá.
