Přijímání uprchlíků z Blízkého východu či Afriky se ale konat nebude. Varšava chce v Polsku vidět přistěhovalce jen ze „spřízněných kultur“. Otázka však je, kde je vzít.
Ukrajinci a Bělorusové jsou vítáni
„S ohledem na předpokládané změny v demografické struktuře Polska a sociálně-ekonomický vývoj může Polsko potřebovat výrazné posílení nabídky pracovních sil,“ říká aktuální dokument s názvem Polská migrační politika, který vypracovalo ministerstvo vnitra. Obměňuje ho každé tři roky, a pokud ho schválí vláda, bude pro zemi závazný.
Obyvatel Polska v posledních šesti letech neustále ubývá, loni byl pokles v poválečných dějinách vůbec největší – minus 26 tisíc obyvatel. K tomu populace stárne a odjíždí pracovat do zahraničí. Hrozí tak, že pokud se nepříznivý vývoj neotočí, nebude mít země zaměstnance a polskou ekonomiku to bude stále více brzdit.
Rusko a Bělorusko vyčistí ropovod Družba, Polsko by mohlo mít znovu ropu v první polovině června |
Polsko se za vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) dostalo spolu s Maďarskem, Českem a Slovenskem do otevřeného sporu kvůli odmítání unijních migračních kvót. Skutečnost tu však není tak černobílá. Stejně jako Budapešť v tichosti přijímá na své jižní hranici muslimské běžence, Varšava vydala v roce 2017 v rámci celé EU nejvíce povolení k pobytu pro cizince, kteří se tu poprvé chtěli usadit kvůli práci či vzdělání. Bylo jich 683 tisíc, z toho většina pro občany Ukrajiny a Běloruska.
Strategii přijímání pracovních sil z této oblasti teď navrhuje ministerstvo vnitra ještě zintenzivnit. Chce přitom upřednostňovat krátkodobé pobyty podle potřeb trhu práce než přesídlování zahraničních pracovníků i s rodinami. Kdo by se přece jenom chtěl v Polsku usadit, musel by povinně absolvovat integrační kurz. Jazyk návrhu dokonce pracuje s pojmy jako „pokrevní kultura“. Varšava věří, že se přistěhovalci budou „nejdříve integrovat a potom zcela asimilovat“.
Estonsko a Polsko zakázaly ruské plachetnici vplout do přístavů. Veze kadety z Krymu |
Dokument nejmenuje, odkud by migranti pocházet neměli, je z něj ale pochopitelné, že vítaní nejsou zejména muslimové. Otevřené dveře má naopak právě Ukrajina. Jenže už zhruba dva miliony Ukrajinců v Polsku pracují a země je pracovní migrací už tak vysátá, že jí chybí základní profese hlavně ve stavebnictví či zdravotnictví. V zahraničí pracují miliony Ukrajinců a OSN se do roku 2050 obává poklesu obyvatel až o 18 procent, kdy by ze současných 44 milionů zůstalo na Ukrajině pouhých 36 milionů obyvatel.
Varšava proto navrhuje nabídnout práci Bělorusům, jenže sotva desetimilionový národ potřeby polského pracovního trhu nezachrání. Ministerský návrh si pak stěžuje na konkurenci Německa a Ruska ve snaze ukrajinskou a běloruskou pracovní sílu přetáhnout. „Je třeba aktivní politiky s cílem přebít ruské pobídky,“ cituje z materiálu varšavská agentura PAP.
Pomůže brexit?
V minulosti Polsko hromadně přijímalo například uprchlíky z válkou a represemi postiženého Čečenska. Dnes možnosti nabízí postsovětská Střední Asie, to ale opět naráží na strach z odlišných kultur.
Strategie se však ohlíží i druhým směrem – na Poláky, kteří sami odešli za prací do zahraničí. Je jich 2,5 milionu, nejvíc ve Spojeném království (800 tisíc), Německu (700 tisíc), Nizozemsku (120 tisíc) a Irsku (110 tisíc). „Je jim třeba pomoci s repatriací,“ konstatuje materiál. Pravděpodobnost návratu polských gastarbeiterů ze zahraničí se pak zvyšuje zejména ze Spojeného království kvůli brexitu.
A oprášit by se také měla prognostika známá z dob komunistického Československa. Je totiž prý potřeba do budoucna lépe znát vývoj potřeb ekonomiky. „Mělo by to být doprovázeno prognostickými nástroji, které umožní předvídat směry a rozsah poptávky po zaměstnancích,“ píše se v polské strategii.
