Tento měsíc polský ultranacionalistický politik Grzegorz Braun v rozhlasovém rozhovoru zpochybnil existenci plynových komor v nacistickém vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka.
Polská prokuratura europoslance Brauna, který byl již dříve stíhán za několik antisemitských výstřelků, obvinila ze spáchání trestného činu popírání holokaustu. V květnovém prvním kole polských prezidentských voleb získal Braun 6,34 procenta hlasů a obsadil čtvrtou příčku.
„Popírání holokaustu je nejen lež. Je to nástroj ideologické nenávisti šířené v současnosti především přes sociální média. Jeho cílem je systematicky zakrývat pravdu o největším zločinu v dějinách Evropy,“ uvedlo muzeum s tím, že díky novému nástroji „se každý může zapojit do obrany historické pravdy“.
„Ještě před jednou či dvěma dekádami málokdo dokázal pohlédnout do očí přeživším vyhlazování a chladnokrevně tvrdit, že všechna jejich svědectví jsou lži. Dnes jich zůstává jen málo. Proto se ozývají antisemitské, xenofobní, populistické hlasy, které se snaží získat politický kapitál na šíření lží. Ukažme, že je nás víc, že je pravda silnější. Společně můžeme zastavit nenávistná slova,“ prohlásil ředitel muzea Piotr Cywiński.
Včasná reakce může vyvrátit lži
Nová internetová stránka má umožnit co nejpřesněji reagovat na lži a manipulace popíračů holokaustu.
„Bojovat proti popíračům holokaustu na internetu je mimořádně obtížné, protože tyto osoby ignorují fakta a ustavičně opakují stejné lži. Jejich cílem totiž není nalezení pravdy, ale pošlapávat památku obětí,“ konstatoval Igor Bartosik, jehož výzkumy o popíračích holokaustu se staly základem specializovaného webu.
Ten připouští, že ani s pádnou argumentací se nejspíše nepodaří popírače přesvědčit, ale včasná reakce může vyvrátit jejich lži, které čtou i další lidé na internetu. Muzeum zároveň žádá o vyrozumění – prostřednictvím dostupného formuláře – o nejnovějších lžích, aby i na ně mohlo připravit odpovědi.
V koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi a Osvětimi-Březince mezi lety 1940 až 1945 podle historiků zahynulo zhruba 1,2 milionu lidí, většinou Židů, ale také Romů, sovětských válečných zajatců a dalších. K vězňům osvětimského tábora patřilo i 50 tisíc československých občanů, z nichž přežilo jen šest tisíc lidí.
