Na třetím a čtvrtém místě skončili kandidáti krajní pravice Slawomir Mentzen z Konfederace a europoslanec Grzegorz Braun, který je známý mimo jiné tím, že v polském parlamentu hasicím přístrojem uhasil menoru, svícen, který je symbolem judaismu. Oba kandidáti zřejmě dohromady získají zhruba 22 procent hlasů.
Zhruba devět procent hlasů mohou získat podle odhadu kandidáti levicových stran Adrian Zandberg a Magdalena Biejatová. Předseda dolní komory parlamentu Szymon Holownia podle nového odhadu dostal bezmála pět procent hlasů.
Pokud se výsledek potvrdí, znamenalo by to, že se ve druhém kole hlasování utká Trzaskowski, jehož do volebního boje vysílá liberální Občanská koalice (KO) premiéra Donalda Tuska s kandidátem opoziční národněkonzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) a historikem Nawrockým, který se prezentuje jako podporovatel stylu politiky amerického prezidenta Trumpa.
O příštím polském prezidentovi rozhodne druhé kolo plánované na 1. června. V posledním zpřesněném odhadu se náskok liberálního primátora Varšavy Trzaskowského před představitelem opoziční národněkonzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) Nawrockým snížil z dvou procentních bodů na 1,5 procentního bodu.
Podobné výsledky ukazují i propočty portálu Onet na základě údajů volební komise. Po sečtení zhruba 95 procent okrsků měl dnes ráno kolem 5:00 Trzaskowski 31 procent hlasů a Nawrocki 29,8 procenta hlasů. Třetí byl Mentzen s 14,9 procenta hlasů a čtvrtý Braun s 6,4 procenta preferencí.
Oba politici již vyzvali své příznivce k mobilizaci před druhým kolem. Trzaskowski v neděli večer podle Reuters prohlásil, že si jde pro vítězství a bude spolupracovat s vládou. „Říkal jsem, že to bude těsné, a je to těsné. Čeká nás hodně práce,“ uvedl primátor. Nawrocki prohlásil, že volby vyhraje a vyzval krajně pravicové voliče, kteří podporovali ostatní kandidáty, aby „zachránili Polsko“, píše Reuters.
Také Nawrocki prohlásil, že si je jist svým vítězstvím a vyzval voliče, kteří podporovali krajně pravicové kandidáty, aby ho podpořili a „zachránili Polsko“.
Hlavní pravomoci ve vnitřní politice Polska má premiér a parlament, prezident je formálně velitelem ozbrojených sil, hraje roli v zahraniční a bezpečnostní politice a může vetovat zákony. Funkční období prezidenta je pět let a může být ve funkci maximálně dvě funkční období.
