Sejm, dolní komora polského parlamentu, návrh přijal tento týden. Píše se v něm, že příslušníci Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a Ukrajinské povstalecké armády (UPA) v letech 1939 až 1946 páchali genocidu na obyvatelích, kteří do té doby žili na východě někdejší druhé Polské republiky. O život tehdy podle historiků přišlo přes 100 tisíc Poláků.
Kontroverzní Ukrajinská povstalecká armáda po svém vzniku bojovala proti Němcům i proti sovětské armádě a má na svědomí brutální vyhánění a vraždění Poláků. Oběťmi se na Volyni v menší míře stali i místní Rusové, Židé, Arméni a Češi. UPA byla ozbrojeným křídlem Organizace ukrajinských nacionalistů Stepana Bandery, který je zejména na západní Ukrajině oslavován jako hrdina.
Polští poslanci jako památný den zvolili 11. červenec, který je podle webu Notes from Poland v Polsku známý jako „krvavá neděle“, kdy v roce 1943 členové OUN a UPA zaútočili na Poláky na desítkách míst.
„Ministerstvo zahraničních věcí Ukrajiny považuje rozhodnutí Sejmu za odporující duchu dobrých sousedských vztahů mezi Ukrajinou a Polskem,“ uvedlo v pátek ministerstvo.
Společná historie by podle resortu neměla podléhat politickému hodnocení a měla by se nezaujatě prostudovat. Polsko má pro „skutečné usmíření“ vést s Ukrajinou dialog, zdržovat se kroků, jež by eskalovaly napětí mezi oběma zeměmi, a řešit společné problémy, jako je podle ukrajinského ministerstva Rusko.
Vzájemné vztahy jsou takzvaným volyňským masakrem poskvrněny už desítky let. V letech 1943 až 1944 ukrajinští nacionalisté podle odhadů historiků povraždili 50 tisíc až 120 tisíc Poláků, včetně žen a dětí. Ukrajinští historici naopak připomínají masakry civilistů při „odvetných akcích“ polské Zemské armády proti ukrajinským vesnicím, při nichž podle odhadů zahynulo až 20 tisíc Ukrajinců.
Polský parlament označil masakry Poláků za „etnické čistky nesoucí rysy genocidy“. Ukrajina toto tvrzení nepřijala a o volyňských masakrech hovoří jako o součásti konfliktu mezi Polskem a Ukrajinou, který zasáhl oba národy. Příslušníci OUN a UPA jsou na Ukrajině často oslavováni jako národní hrdinové v boji za národní nezávislost, což Polsko naopak odsuzuje.
