Na polsko-ukrajinském hraničním přechodu Medyka kontrolují dopravu rozčilení farmáři. Zastavují dvě sanitky, které míří na Ukrajinu, aby zkontrolovali, zda nepřevážejí neregistrovaný náklad.
Polští zemědělci vzali zákon do vlastních rukou, protože mají pocit, že povolení Bruselu převážet Ukrajině obilí a další potraviny přes pozemní hranice do EU jde proti jejich ekonomickým zájmům, neboť musí kvůli konkurenci snižovat své vlastní ceny.
„Prodávali nám příběh, že musíme pomáhat Ukrajině, že musíme brát jejich jídlo, aby měli peníze na válku. To byla lež,“ postěžoval si portálu Politico zemědělec z Żurawice, který spolu s přibližně tuctem svých kolegů kontroluje hraniční přechod. „Tento boj není za chudé Ukrajince. Je za velké korporace a západní kapitál.“
„Nejsme proti ukrajinskému lidu. Na začátku jsme jim pomohli, ubytovali jsme je, živili jsme je. Ale nemůžeme být obětí oligarchů, kteří profitují z chaosu,“ dodal vůdce protestní akce v Medyce Roman Kondrów.
Někteří protestující jsou ostřejší a poukazují i na historické křivdy jako je polsko-ukrajinská válka v letech 1918-1919 a vyvraždění desetitisíců Poláků ve Volyni za druhé světové války. „Naše děti zemřely za Lvov, za Volyň, a teď sem přijdou a chtějí jen brát, brát, brát,“ řekl jeden rozhněvaný zemědělec s narážkou na polské dětské vojáky, takzvané „Lvovské orly“, kteří bránili během polsko-ukrajinské války Lvov.
Farmářské protesty jsou jedním z nejvýraznějším projevů klesající obliby Ukrajinců mezi Poláky. Podle Politica podezřívavost farmářů, že Ukrajinci převáží věci, které nesmí, jen normalizuje pohled na Ukrajinu jako na příliš zkorumpovanou, příliš zaostalou a příliš divokou zemi, než aby se jí dalo věřit. Kondrów například tvrdí, že objevili namísto humanitární pomoci v nákladním voze mířícím na Ukrajinu cibulky tulipánů.
Větší skepse, dokládají průzkumy
Ukrajinská novinářka Olena Babaková, která žije od roku 2008 v Polsku, si ve svém komentáři pro polský portál Gazeta Wyborcza též všímá, že postoj Poláků k Ukrajincům se stává výrazně negativnějším. Podle ní jedno z nejsledovanějších videí na YouTube z minulého roku bylo plné obvinění, že Ukrajina údajně vykořisťuje Polsko a že nekompetentní vláda Donalda Tuska nedokáže vůči Kyjevu zaujmout tvrdý postoj.
Průzkumy veřejného mínění dokládají měnící se nálady Poláků. Z průzkumu CBOS z roku 2023 vyplynulo, že pouze 40 procent Poláků vnímá Ukrajince pozitivně, o 11 procent méně než v předchozím roce. Podle průzkumu Centra Mieroszewski si Poláci s Ukrajinci nejčastěji spojují slova „nárokující si“ a „mazaný“. Z výpovědí respondentů též vyplynulo generační rozdělení, mladší ročníky mají výrazně negativnější náhled na Ukrajince než ty starší. Poláci též přestávají podporovat vojenskou pomoc Ruskem napadenému státu.
Pokles důvěry v Ukrajince souvisí i s některými skeptickými výroky polských vrcholných představitelů. Polský prezident Andrzej Duda nedávno varoval před ukrajinskými veterány, kteří se podle něj mohou přidat na konci války ke kriminálním skupinám.
Podle Babakové je nutné vnímat polské záležitosti v kontextu současného napjatého světového dění, kdy Poláci celkově cítí nejistotu a mají obavy z budoucnosti. Též podle ní se v jejich postojích projevu skutečnosti, že dosavadně homogenní společnost není příliš zvyklá na to hostit nové příchozí.
Polsko nicméně zůstává jedním z největších podporovatelů Ukrajiny vůči ruské invazi. Babaková podotýká, že Polsko těží ekonomicky z ukrajinských uprchlíků, kteří dělají ty práce, které často Poláci už nechtějí vykonávat.
Kritičtější postoje k Ukrajincům lze pozorovat i v Česku. Podle průzkumu agentury STEM skoro polovina Čechů považuje ukrajinské uprchlíky spíše za ohrožení. Podle agentury ale podíl kritických názorů spíše klesá, v roce 2023 tento názor zastávala více jak polovina respondentů.
