Dohoda se podle dřívějšího prohlášení polské premiérské kanceláře zaměřuje na boj proti hybridním hrozbám, dezinformacím, ilegální migraci a zahrnuje pořádání společných vojenských cvičení.
Ačkoli původní zprávy hovořily jen obecně o výrobě nové generace raket středního doletu a posílení systémů protivzdušné obrany, absolutně nejzásadnějším bodem dokumentu je pak článek 2, jenž obsahuje právně závaznou bilaterální obrannou doložku.
Polský premiér po podepsání smlouvy uvedl, že si od dohody slibuje zajištění bezpečnosti hranic, ochranu kyberprostoru a posílení Severoatlantické aliance. Samotný podpis se symbolicky odehrál v bunkru na základně RAF Northolt (Uxbridge), odkud se za druhé světové války řídila obrana proti Luftwaffe a kde sídlila i legendární polská 303. stíhací peruť.
Tusk připomněl, že Poláci po zkušenostech s britsko-francouzskými zárukami a následným opuštěním z roku 1939 vnímají podobné pakty velmi skepticky. „Historie nás učí opatrnosti,“ prohlásil polský premiér.
Starmer upozornil, že k podpisu smlouvy dochází v situaci, kdy Rusko představuje ohrožení pro Evropu, a dohodu označil za největší posílení vztahů za celou generaci.
Nervozita z pozice USA
Podle analyitiků z polské stanice TVP World za podpisem stojí kalkul obou lídrů. Pro britského premiéra představuje úzká vojenská spolupráce nejčistší cestu, jak si udržet vliv na kontinentu, aniž by musel formálně couvat z brexitu a otevírat toxické téma volného pohybu osob. Varšava si zase paktem kompenzuje frustraci z chování tradičních západních mocností.
Přestože Polsko vydává na obranu rekordních 4,3 procenta HDP a nese hlavní tíhu pomoci Kyjevu, nebylo nedávno vůbec přizváno k důležitému jednání formátu E3 (Británie, Francie, Německo) s ukrajinským prezidentem, upozorňuje polská stanice.
Smlouva navíc přímo odráží rostoucí evropskou nervozitu ohledně Spojených států. Sám Tusk nedávno varoval, že se NATO pod vlivem administrativy Donalda Trumpa rozpadá.
Dokládá to i americké rozhodnutí nečekaně pozastavit plánovanou rotaci 4000 vojáků, byť Trump po ostrém diplomatickém tlaku nakonec přislíbil trvalé nasazení 5000 mužů. Obavy budí i plán Washingtonu snížit své evropské kapacity pro takzvané hluboké údery až na polovinu.
Smlouva zatím neplatí
Smlouva nemůže nabýt platnosti, dokud ji oficiálně neratifikují zákonodárci a nejvyšší představitelé obou zemí. Zde ale dohoda narazila na odpor polského prezidenta Karola Nawrockého. Ten vládu tvrdě zkritizoval za to, že prezidentskou kancelář neinformovala s větším předstihem.
Nawrocki novinářům sdělil, že se podrobnosti dozvěděl převážně z médií a od náměstka ministra až den před podpisem. Nepotvrdil proto, zda dokument podepíše, a hodlá si text nejprve důkladně prostudovat.
Podobnou smlouvu podepsalo Polsko loni s Francií a letos v červnu plánuje přidat další obrannou dohodu s Německem.
