„Zdá se, že se Polsko vydalo správným směrem,“ řekl v pátek ve Varšavě novinářům místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.
V rámci reformy polského nejvyššího soudu, která nabyla účinnosti od července, byl soudcům snížen věk odchodu do důchodu ze 70 na 65 let. Pokud chce soudce i po dosažení této věkové hranice v práci pokračovat, musí o to požádat a také musí doložit, že je k tomu zdravotně způsobilý.
Polský prezident poslal předsedkyni nejvyššího soudu na základě sporného zákona do penze |
Zástupci polské vládní strany Právo a spravedlnosti zákon o nejvyšším soudu hájili s tím, že se zefektivnila práce tohoto justičního orgánu a že se zbavil zkorumpovaných soudců. Jeho kritici v něm naopak viděli nástroj, jak poslat na odpočinek nepohodlné soudce, včetně předsedkyně nejvyššího soudu. Evropská komise napadla reformu u unijního soudu a ten v polovině října platnost reformy pozastavil.
‚Špička ledovce‘
Novela, kterou tento týden schválil polský Sejm i Senát, předpokládá, že soudci nejvyššího soudu, kteří museli letos kvůli danému opatření odejít do důchodu, se budou moci rozhodnout, zda se do práce vrátí, či ne. Podle novely také zůstane v čele nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová, která útoky vlády na polskou justici ostře kritizovala a i po přijetí sporného zákona odmítala nechat se penzionovat s odvoláním na ústavu, zaručující její mandát, jakož i na ústavní zásadu neodvolatelnosti soudců.
Gersdorfová v pátek prohlásila, že změna odsouhlasená v Sejmu a Senátu je jen jedním krokem vpřed a že bude zapotřebí přijmout další kroky, aby byla v Polsku zachována vláda zákona. „Přijetí změn je mírně uspokojující, co se týče soudců nejvyššího soudu, ale je to jen špička ledovce,“ konstatovala Gersdorfová.
