Předběžné výsledky eurovoleb v Nizozemsku ukazují, že populistická Strana pro svobodu (PVV) utrpěla navzdory očekávání porážku. Ve čtvrtečním hlasování přiřkli nizozemští voliči vítězství opoziční středové straně D66, jež podle takzvaného exit pollu získala 15,6 % hlasů. Těsně za ní se umístili křesťanští demokraté (15,2 %), následovaní vládními liberály VVD (12,3 %). Protiunijní PPV, která se svými 12,2 % obsadila až čtvrtou příčku, tak porazily tři proevropské subjekty.
VÍCE ZDE: |
Pokud se předběžné výsledky v neděli potvrdí, Strana pro svobodu obsadí v novém složení parlamentu pouhá tři křesla - tedy o dvě méně než na základě předešlých voleb v roce 2009, v nichž skončila jako druhá.
Zklamání. Ale může za to EU
Předseda PPV Geert Wilders se ve volebním klání pasoval do role favorita. Svou tradiční populistickou rétoriku okořeněnou xenofobními výroky v kampani doplnil hraním na strunu sílícího protievropského sentimentu. Na začátku tohoto týdne například v pompézním gestu rozstříhal vlajku EU, z níž odstranil hvězdu představující Nizozemsko. Průzkumy provedené v posledních měsících naznačovaly, že jeho taktika byla úspěšná: PVV přisuzovaly minimálně druhé místo. Exit poll tak přinesl velké překvapení.
Wilders sice nezkrýval své zklamání, obratem však nabídl vysvětlení: za neúspěch jeho strany může nízká volební účast, kterou zavinila averze Nizozemců vůči EU jako takové. "Je pravda, že předběžné výsledky mě zklamaly. Ale tím, že zůstali (voliči) doma, projevili svůj odpor vůči Evropské unii. Neznamená to, že Nizozemsko se stalo více proevropské," prohlásil podle agentury Reuters.
Nízká účast
Analytici souhlasí, že nízká volební účast výsledky ovlivnila . Politoložka Sarah de Lange z Amsterodamské univerzity konstatovala pro agenturu Bloomberg, že k urnám přišlo pouhých 37 % oprávněných voličů. Její kolega Andre Krouwel v souvislosti s tím upozorňuje, že volební neúspěch PVV nemusí nutně znamenat pokles obliby strany. "Jeho (Wildersova) podpora neklesla, souhlasí s ním asi čtvrtina voličské obce - ale ta čtvrtina se zkrátka neukázala. Jsou to pro něj špatné zprávy, protože se chtěl ukázat jako vítěz," uvedl Krouwel.
Názor nizozemských politologů sdílí i bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Ondřej Houska. "S Wildersem souhlasí přibližně 25 procent Nizozemců, a je vždy otázka, kolik z nich se u voleb ukáže. Své voliče, kteří se z velké části rekrutují z nižších sociálních vrstev, tentokrát nedokázal mobilizovat a dostat k urnám. Jeho příznivci nepokládají eurovolby za tak důležité jako ty národní, navíc jim příliš nerozumějí," řekl Houska serveru Lidovky.cz.
Marie Le Penová a Geert Wilders na společném setkání
Ohrožená aliance?
Wildersova PPV se netajila tím, že v Evropském parlamentu hodlá uzavřít spojenectví s podobně založenými stranami: francouzskou Národní frontou (FN) Marine Le Penové a britskou UKIP (Strana nezávislosti Spojeného království) Nigela Farage. Přestože vyjednávání, minimálně ze strany UKIP, by bylo komplikované - britští euroskeptici se netají svým rezervovaným postojem k PVV i FN, jimž vyčítají především xenofobní tendence.
Je však otázkou, jak to s Wildersovou vysněnou euroskeptickou frakcí dopadne. Předvolební průzkumy předvídaly velký úspěch také UKIP a FN, nizozemský scénář však naznačuje, že pozice evropských populistů není tak silná, jak se mohla jevit před volbami. Jasnější vizi načrtne až neděle, kdy odvolí Francouzi a Británie zveřejní konečné výsledky.
