Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

‚Poručíme větru, dešti.‘ Čína si chce za 5 let přizpůsobovat počasí na území větším než celá Indie

Svět

  14:39
PEKING/PRAHA - Během příštích 5 let rozšíří Čína území, na kterém dochází k uměle vyvolanému dešti či sněžení, na 5,5 milionu kilometrů čtverečních, což je teritorium daleko větší než třeba celá Indie. Čínská oblast o rozloze 580 tisíc kilometrů čtverečních pak bude podléhat systému zabraňujícímu tvorbě krupobití. Program si dle pekingské vlády dává za cíl čelit klimatickým změnám a přírodním katastrofám.
ilustrační snímek

ilustrační snímek foto:  Michal Sváček, MAFRA

Dle serveru CNN, kteý cituje vyjádření Státní rady Čínské lidové republiky, bude mít asijská velmoc „vyvinutý systém na modifikování počasí“ v roce 2025. Číňané za to prý vděčí průlomům v rámci elementárního výzkumu, klíčovým technologiím a „komplexní prevenci před bezpečnostními riziky“. Manipulace počasí dle potřeby jako koncept je známá již řadu dekád a to nejen na východě. S postupující změnou klimatu však nabírá výzkum a následné aplikování těchto technologií na obrátkách.

Solární geoinženýrství proti oteplování nestačí. Je potřeba omezit skleníkové plyny, tvrdí vědci

Někteří odborníci upozorňují, že více než o božské „poručíme větru, dešti“ se jedná o doplnění přírodních sil. „Pokud se na obloze nenachází žádné mraky, které by v sobě měly vlhkost, pak nemůžeme udělat nic,“ uvedl v roce 2018 pro CNN Brian Kindrat, pilot letadla americké společnosti Weather Modification, která lidmi vyvinuté látky dopravuje do mraků pomocí letadel. Další možností jsou například rakety či pozemní generátory.

Ačkoliv se postupy stále zdokonalují, primární roli hraje sloučenina stříbra a jódu, tzv. jodid stříbrný. Ten je svou strukturou podobný ledu a umožňuje mrznutí. Voda v oblacích zkondenzuje kolem nově dodaných částic a ztěžkne, poté padá na zem v podobě srážek. Tímto způsobem lze řešit například problémy sucha, kdy z mraků prší jen malé či vůbec žádné množství vody.

Čína s ovládáním počasí experimentuje dlouhodobě: například v rámci zemědělství či kvůli klíčovým oficiálním událostem, na které je příhodné mít krásný slunný den. Tak se třeba stalo, že v roce 2008 před Letními olympijskými hrami v Pekingu čínská vláda vypouštěla rakety vyvinuté pro umělé vytvoření srážek, aby rozptýlila smog. 

‚Pečujte o své zdraví, dostanete peníze.‘ Apple se singapurskou vládou motivují uživatele ke cvičení

V letech 2012 až 2017 utratila Čína více než 1,34 miliardy dolarů (zhruba téměř 30 miliard korun) na různé programy zkoumající úpravy počasí. V loňském roce podle čínské státní tiskové agentury Sin-chua pomohly zásahy do počasí redukovat 70 % škod způsobených krupobitím v zemědělské oblasti Sin-ťiang na západu země. Systémy zabraňující krupobití fungují většinou tak, že blokují samotnou možnost vzniku velkých hrudek zmrzlé vody v bouřkových mracích, tedy tzv. kumulonimbusech.

Přítomnost malého množství ledových krystalků v mracích je běžná, v kroupy se mění až za příznivých teplotních podmínek. Mezi nejčastější metody tedy patří dopravení připravené látky do mraku, která zde vytvoří umělé krystaly, jež s těmi přírodními soupeří o vodu, které je omezené množství. V důsledku toho jsou výsledné kroupy menší a nenapáchají takové škody. Další možností jsou látky, které urychlí celý přírodní proces, tedy kroupy spadnou jinde a menší, než kdyby k tomu došlo bez zásahu.

Ukradené srážky

Na snahy Číny se dívá skrze prsty například vláda v Novém Dillí. Indické farmaření se do značné míry - podobně jako to čínské - odvíjí od monzunové sezóny, jejíž délku a intenzitu již takto narušuje klimatická změna, která období dešťů protahuje a zvyšuje úhrn srážek, takže častěji dochází k záplavám.

Ačkoli se zdá, že Peking se ve formování počasí zatím zaměřuje výhradně na domácí oblasti, odborníci varovali, že existuje možnost dopadů i za hranicemi země. Experti z Národní tchajwanské univerzity kritizují například malou možnost vést s čínským vedením širší diskuzi a nabízet alternativní úhly pohledu.

Výkon čínských továren nabírá na obrátkách. Přemůže druhá největší ekonomika světa jako první koronovirus?

Někteří experti uvažují o Číně jako o průkopníkovi, co se modifikací počasí týče, který by mohl v budoucnu pokračovat stanovením si více ambicióznějších cílů, například v rámci geoinženýrství, které již také není pouze záležitostí nadšenců a sci-fi literatury. V dnešní době globálních klimatických změn nabírá podobu dvou zásadních směrů: odstraňování oxidu uhličitého a radikálnější metody, která se snaží odrážet sluneční světlo a tím ochladit Zemi.

„Ačkoliv Čína dosud nejeví známky jednostranného přístupu ohledně aplikace geoinženýrských plánů, rozsah metod určených k přizpůsobování si počasí a další rozsáhlé inženýrské projekty, včetně megalomanských přehrad - například Tři soutěsky - naznačují, že Čína je ochotna využít geoinženýrství k řešení dopadů klimatické změny a dosažení cílů Pařížské klimatické dohody,“ uvedla Dhanasree Jayaram, odbornice na klima ze soukromé Manipalské akademie v indickém státě Karnátaka.

Autor: