Pouhých třicet dní. Přesně tolik zbývá do největšího sportovního svátku roku. Do zimních olympijských her v jihokorejském Pchjongčchangu, ležícím pouhých 80 kilometrů od demilitarizovaného pásma mezi Jižní a Severní Koreou. Od nejstřeženější hranice světa, podél níž stojí na obou stranách vpohotovosti milionové armády, které sželeznou pravidelností jedna druhé demonstrují své síly.
Právě tam, v ponurých kulisách studené války, jejíž ozvěny se těmito končinami nesou dodnes, byla ve světle blížící se olympiády minulý týden narýsována nejostřeji sledovaná schůzka mezi zástupci obou zemí za poslední roky. Bylo rozhodnuto, že poprvé od prosince 2015 se v tamních modrých budovách na místě někdejší vesnice Pchanmundžom v úterý setkají vyjednavači Soulu a Pchjongjangu.
Na pozadí pokračujících severokorejských jaderných a balistických testů vláda jihokorejského prezidenta Mun Če-ina dosud dlouhé měsíce marně usilovala ozmírnění napětí v regionu tím, že přesvědčí svého severního souseda k účasti na sportovních hrách. U těch, které v létě 1988 hostila jihokorejská metropole Soul, se jí to nepovedlo. KLDR hry bojkotovala. A ve snaze co nejvíce pořadatele poškodit tehdy také neváhala umístit do jihokorejského letadla bombu. Zřítilo se se 115 lidmi na palubě.
Pchjongjang i nyní na nataženou ruku ze Soulu až doteď odpovídal jen dalšími a dalšími zbrojními testy. S prvním lednem ovšem přišel náhlý obrat. Severokorejský vůdce Kim Čong-un se ve svém novoročním projevu vyslovil pro zlepšení vztahů s jižním sousedem, s nímž je KLDR od krvavé války v letech 1950 až 1953 nadále technicky ve válečném stavu. V projevu také uvedl, že zvažuje dokonce vyslat výpravu na nadcházející hry.
Severní Korea již promeškala oficiální lhůtu pro přihlášku kúčasti na olympiádě v Pchjongčchangu. Jistá šance jejích sportovců na registraci tu ale stále ještě je, byť na hry se kvalifikovali pouze dva: krasobruslařská dvojice Kim Ču-sik a Rjom Te-ok.
USA chtějí vstoupit do jednání
Reakce na nebývale smířlivý projev severokorejského vůdce na sebe nenechala dlouho čekat. Hned den po jeho projevu mu Jižní Korea navrhla schůzku na vysoké úrovni. A tentokrát se konečně dočkala kladné odpovědi. Ačkoliv možná poněkud překvapivým způsobem: faxem. Paralelně sujednáním schůzky navíc po dvouleté odmlce země obnovily horkou linku napříč hranicemi.
O důvodech, které vedly totalitní KLDR k náhlému obratu, se čile spekuluje. Americký prezident Donald Trump neskromně prohlásil, že je výsledkem tvrdého postoje, který zaujal Bílý dům pod jeho vedením vůči severokorejskému režimu. Nechal se také slyšet, že se Washington do dialogu prý v příhodném okamžiku zapojí. Na dotaz novinářů, zda by sám byl ochotný jednat s Kim Čong-unem, to nevyloučil.
Diplomatickými kuloáry ovšem koluje ještě přinejmenším jedna a o poznání jiná verze o tom, co předcházelo dnešní schůzce. Totiž ta, že je výsledkem dvou tajných jednání mezi zástupci Severu a Jihu v Číně koncem minulého roku. To, že je Soul pod taktovkou liberálního prezidenta dlouhodobě nakloněn dialogu se Severem, není tajemstvím. Stejně jako to, že se stále pevněji utahuje sankční smyčka kolem Severní Koreje. Ta se tak dost možná jen snaží využít nadcházející hry k tomu, aby alespoň načas zmírnila mezinárodní tlak, aniž by musela činit ústupky.
I zřejmě s vědomím toho tak Soul avizoval, že záběr témat kjednání plánuje podstatně širší. „Pokud jde o vztahy mezi oběma Korejemi, vláda se pokusí otevřít téma válkou rozdělených rodin amožností, jak zmírnit vojenské napětí v oblasti,“ prohlásil hlavní vyjednavač Soulu, ministr pro sjednocení Čo Mjong-kjon.
