Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Svět

Evropský tribunál podpořil polské soudce. Spor s EU se den po masových demonstracích stupňuje

Protesty v Polsku foto: ČTK

Dlouholetý spor o justiční reformu má pro Polsko zcela hmatatelné důsledky: Brusel stále brání výplatě miliard z Fondu obnovy.
  19:20

Soudní dvůr Evropské unie včera odmítl jeden z klíčových prvků justiční reformy v Polsku. Jde o možnost postihovat soudce po kázeňské stránce, k čemuž slouží takzvaná kárná komora polského Nejvyššího soudu. Podle unijního soudního tribunálu je to ovšem v rozporu s právem Evropské unie, neboť porušuje nezávislost justice.

„Již pouhá vyhlídka soudců, že by takový orgán mohl rozhodovat o otázkách týkajících se jejich postavení a výkonu jejich funkcí, může ovlivnit jejich nezávislost,“ uvedli unijní soudci. Zároveň také konstatovali, že dosud platná povinnost polských soudců předkládat písemné prohlášení o možném členství ve stranách, nadacích nebo podobných sdruženích, porušuje jejich základní práva na ochranu osobních údajů a respektování soukromého života.

Varšava zažila největší protest od roku 1989. Lidem vadí chystané zákony

Nejvyšší soudní instance Evropské unie se tak přiklonila na stranu Evropské komise, která praxi polské kárné komory dlouhodobě kritizuje. V minulosti kvůli tomu vyvolala vůči Polsku několik řízení pro podezření z porušení unijních pravidel. Pro vládu ve Varšavě to mělo i zcela praktické důsledky: Brusel kvůli tomu zadržoval vyplacení mnohamiliardových částek Polsku. Vláda premiéra Mateusze Morawieckého tak mimo jiné nemůže čerpat 35 miliard eur (824 miliard korun) z Fondu obnovy EU, který byl zřízen k překonání důsledků koronavirové pandemie.

Kvůli tomu, že Polsko ignorovalo předběžné opatření přerušit až do vynesení definitivního rozhodnutí činnost disciplinární komory, byla zemi před necelými dvěma lety udělena denní pokuta ve výši milionu eur (23,5 milionu korun). Poté co letos Varšava spornou kárnou komoru zrušila a nahradila jiným grémiem, se pokuta v dubnu snížila na polovinu.

Soudní dvůr EU včera konstatoval, že tím sice pro Polsko končí nutnost platit, avšak neskončila tím „povinnost zaplatit dříve splatné penále“.

Justice byla první na řadě

Spor mezi Evropskou unií a Polskem se rozhořel ve chvíli, kdy vláda vedená národně-konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS) začala po svém volebním vítězství v roce 2015 měnit povahu státu. K prvním cílům patřila právě justiční oblast. Vláda prosadila své lidi do ústavního soudu, později se snažila dosáhnout výměny nejvyšších soudců tím, že snížila maximální věk pro výkon úřadu. V důsledku hrozil téměř stovce z nich odchod do předčasného důchodu. Jejich další setrvání mohli potvrdit ministr spravedlnosti, justiční rada a prezident.

Z pohledu Bruselu vedly změny v justici k oslabení nezávislosti a faktickému zrušení dělby mezi vládní a soudní mocí. Naopak z Varšavy zazníval argument, že úpravy povedou k urychlení práce soudů a zároveň k jejich očistě od starých struktur z dob komunismu.

Není-li spor o hrozbu. Proč mohutně demonstrují Poláci a Izraelci

Před dvěma lety dostal spor mezi Varšavou a Bruselem ještě další rozměr, a to nadřazenost unijního práva nad národním právem. V červenci a říjnu 2021 totiž varšavský ústavní soud ve dvou rozsudcích konstatoval, že část unijního práva je v rozporu s polskou ústavou. „Smlouva o Evropské unii je podřízena polskému právnímu systému a musí být v souladu s polskou ústavou,“ konstatoval tehdy ústavní soudce Bartłomiej Sochański. Podobně argumentoval i šéf vládní strany PiS Jarosław Kaczyński. V reakci na to zahájila Komise s Polskem další řízení pro porušení smluv, což premiér Morawiecki označil za zpolitizované rozhodnutí.

Těsně před vynesením rozsudku unijního soudu se konala v neděli ve Varšavě největší protivládní demonstrace od pádu komunismu v roce 1989. V ulicích metropole se sešlo podle odhadů okolo půl milionu lidí, kteří protestovali proti vládě a její politice.

Mnozí protestující přišli i kvůli plánu vlády z předchozích dní vytvořit zvláštní komisi, která má za cíl zkoumat případný vliv Ruska na minulé rozhodování polských politiků. Kritici v tom vidí účelový nástroj, jenž má vyřadit z podzimních voleb hlavní tvář opozice, bývalého liberálního premiéra Donalda Tuska.