Lidovky.cz: Předvolební průzkumy předpokládaly, že s přehledem vyhraje Biden, přitom souboj je nyní vyrovnaný. Dokážete odpovědět, proč se statistiky tolik mýlily?
Průzkumy se mýlily spíše v rámci statistické chyby. Asi se nečekal tak jasný výsledek pro Trumpa například v Pensylvánii či jeho výhra v Georgii, čemuž zatím vše nasvědčuje, ale jinak průzumy předpovídaly v jednotlivých státech jako Wisconsin či Michigan velmi těsný výsledek, a tak to i vypadá. Samozřejmě, celonárodní průzkumy poukazovaly na až 10% náskok Bidena, ale v americkém kontextu jsou celonárodní průzkumy irelevantní.
Lidovky.cz: Dá se v současné chvíli odhadnout, jak dlouho ještě budeme čekat na výsledek?
Ve své podstatě je možné, že během čtvrtka se potvrdí sčítání v Michiganu, Wisconsinu a Nevadě, kde Biden v současnosti vede. Výsledky ve státech, kde se očekává sčítání i do konce týdne, pak již nebudou podstatné.
  |
Lidovky.cz: Kdo má nyní větší šance na vítězství?
Ještě ráno to vypadalo spíše na Trumpa, ale při sčítání větších měst a poštovních hlasovacích lístků se mění dynamika spíše ve prospěch Bidena.
Lidovky.cz: Pokud se Trump rozhodne „neuznat“ výsledky voleb, kdo by poté rozhodoval?
Americký prezident nemusí „uznat“ volby, aby byl výsledek platný. O volbě prezidenta rozhodují volitelé, kteří ho 14. prosince oficiálně zvolí, samozřejmě pokud do té doby bude známá většina.
Trump vyšlapal budoucím prezidentům cestu k jednání s Čínou i Evropou, říká expert. Odhalil ‚zapomenuté voliče‘ |
Lidovky.cz: Jak je daná situace popisována v Ústavě Spojených států amerických?
Ústava mluví jasně: v případě prezidentských voleb vyhraje kandidát s nadpolovičním počtem hlasů volitelů. Pokud nastane remíza, rozhoduje o vítězi Kongres podle jasně stanovené procedury.
Lidovky.cz: O co se nyní kandidáti můžou ještě pokusit? Co lze od nich očekávat?
Republikánská strana v čele s Donaldem Trumpem se samozřejmě bude snažit právně napadat institut korespondenčního hlasování, které jak se zdá, vyznělo spíše ve prospěch Joe Bidena. Je tedy pravděpodobné, že definitivně o prezidentovi rozhodne až Nejvyšší soud.
PhDr. Jan Hornát, Ph.D.
 Jan Hornát, vedoucí Katedry severoamerických studií na UK v Praze. |
Lidovky.cz: Mohl by Trumpovi nahrát fakt, že mají konzervativci většinu u Nejvyššího soudu?
Nová soudkyně Amy Coney Barretová, schválena na pozici jen pár dní před volbami, čelí tlaku společnosti, aby nerozhodovala v případech týkajících se voleb, takže je otázka, zda většina bude tak markantní. Nicméně - mechanismus sčítání hlasovacích lístků není kulturní či sociální otázkou, kde konzervativní pohledy mohou hrát roli při rozhodování, a tak by většina Trumpovi nahrát neměla.
Nejvyšší soud navíc těsně před volbami určité případy ohledně hlasování poštou rozhodl ve prospěch prodloužení termínu pro přijímání obálek, což Trump plánuje údajně zpochybňovat. I tak se politika bude snažit rozhodnutí Nejvyššího soudu ovlivňovat a může nastat povolební scénář 2000 (pozn. red. - ve volbách zvítězil z rozhodnutí Nejvyššího soudu USA republikánský kandidát George W. Bush nad demokratem Alem Gorem. Bush byl inaugurován až v lednu roku 2001).
Lidovky.cz: Můžou v případě dlouhého čekání na výsledky propuknout v ulicích nepokoje? Jaká je nálada ve společnosti?
Já se obávám, že pokud Trump výsledky zpochybní, což se už částečně stalo o volební noci, mohou se objevit občasné pouliční potyčky. Klíčové je, jak se k volbě postaví různé místní milice – Trump je už v minulosti vyzval, aby se do voleb nevměšovaly, ale aby „stály poblíž“, což někteří mohli pochopit jako žádost o zásah, bude-li výsledek voleb z Trumpovo pohledu nelegitimní.
Lidovky.cz: Volila se také část Senátu a celá Sněmovna reprezentantů. Jaké bude rozložení politických sil po volbách? Co by to znamenalo pro Trumpa či Bidena?
Podle průběžných výsledků se zdá, že si republikáni udrží těsnou většinu v Senátu a Sněmovna reprezentantů zůstane Demokratické straně. Ať tedy vyhraje jakýkoliv z kandidátů, nebude lehké prosazovat legislativu. V horší pozici by byl Biden, protože nová administrativa musí jmenovat stovky nových postů ve státní správě, diplomacii, ale i ve federálních soudech. Jenže nominace schvaluje Senát.
