„Juho, připrav se, to není jednoduchá práce,“ prohlásil dosavadní konzervativní premiér Alexander Stubb, když v neděli večer konstatoval volební porážku. Jeho Národní koaliční strana skončila těsně na třetím místě, když ji ještě stihla přeskočit dosud opoziční euroskeptická strana Praví Finové.
Finské parlamentní volby? Vítězí opozice milionářského podnikatele |
53letý bývalý podnikatel Juha Sipilä před volbami prohlašoval, že povede zemi jako úspěšnou firmu. Chce zvýšit její konkurenceschopnost, zmrazit mzdy a omezit výdaje státu. Během příštích deseti let má být vytvořeno zhruba 200 tisíc nových pracovních míst.
Ekonomika na prvním místě
Finové zřejmě na jeho sliby slyšeli. Ekonomická krize v zemi byla hlavním předvolebním tématem. Jak vážná je situace, ukázal dubnový ekonomický výhled ministerstva financí, který pro letošní rok korigoval prognózu hospodářského růstu z jednoho procenta na půl procenta.
Opakoval se tak scénář posledních tří let, kdy byl na jaře předpovídán půlprocentní růst, který se pak ale v průběhu roku při dalším upřesňování překlopil do záporných hodnot.
A po někdejším přebytku ve státním rozpočtu, který Finsko řadu let vykazovalo, již také není ani památky.
Finskému hospodářskému oživení brání také situace v sousedním Rusku, které je pro finské firmy tradičně nejvýraznějším odbytištěm jejich výrobků. Jednak je ruská ekonomika sama v útlumu a zároveň Finsko uplatňuje, podobně jako ostatní členské země Evropské unie, vůči Rusku sankce kvůli anexi Krymu, což ještě dál limituje možnosti finských vývozců.
Our latest Just the Facts briefing looks at Finland's recent election http://t.co/Cc9ag26Trv #finnishelection #suomi pic.twitter.com/JScDL4ofyt
— European Movement (@emireland) 21. Duben 2015Populisté ve vládě?
Volební vítěz Sipilä ještě nenaznačil, s kým by šel do vlády. Ve Finsku ale mají tradici širokých vládních koalic, zahrnujících levicové i pravicové strany.
Například poslední Stubbův kabinet tvořilo původně šest stran, včetně zelených a socialistického Levicového svazu. Poslední dvě zmiňované formace nakonec ko alici v průběhu roku opustily. Levice kvůli rozpočtovým škrtům v sociální oblasti, zelení pak nesouhlasili s rozhodnutím vlády rozvíjet jadernou energetiku.
Zleva Timo Soini, Alexander Stubb, Juha Sipilä
Je otázkou, jestli bude chtít Sipilä zapojit do budoucí vlády některou z levicových stran. Potřebu škrtů si uvědomují i ony, ale jejich případná účast by zřejmě vedla k tomu, že Sipiläho plány by nemohly být tak radikální.
Jako potenciální partner se Straně středu naopak nabízí euroskeptická formace Praví Finové. Její lídr Timo Soini již před volbami oznámil, že je připraven do kabinetu vstoupit. I vítězná Strana středu byla mimochodem kdysi euroskeptická a původně odmítala členství Finska v EU.
Pozor na Rusko
Krym Putinovi nestačí. Chce Pobaltí i Finsko, tvrdí jeho exporadce |
Vedle budoucí hospodářské politiky patřila k hlavním tématům finských voleb i otázka bezpečnostní a obranné politiky. I zde panovala mezi většinou stran shoda, že je zapotřebí zvýšit výdaje státu na obranu. „Prostředí, v němž se pohybujeme, se co do bezpečnosti změnilo. Musíme být obezřetní,“ prohlásil premiér Stubb nedávno v narážce na vojenské aktivity sousedního Ruska.
On sám přitom několikrát podpořil vstup Finska do Severoatlantické aliance. Pod jeho vedením byla také posílena spolupráce se Švédskem v obranné politice.
Od příští vlády budou ve věci případného členství NATO slyšet spíš opatrnější tóny. Proti přímému členství v Alianci vystupují tradičně nejenom sociální demokraté nebo zelení, ale i obě strany, které se umístily v nedělních volbách na prvních dvou příčkách: Strana středu a Praví Finové.
