Ukrajina se po poměrně klidných pěti letech od dramatického roku 2014 opět vyrovnává hned s několika krizovými situacemi. Poměrně tvrdými opatřeními se úřady snaží bránit rozšíření koronaviru, suchá zima působí nevyzpytatelné lesní požáry ohrožující i elektrárnu v Černobylu, a do toho se stále bojuje v Donbasu. Za této situace překvapil prezident Volodymyr Zelenskyj nápadem zapojit do řízení země bývalého gruzínského lídra Michaila Saakašviliho.
VIDEO: Před kanceláří ukrajinského prezidenta Zelenského se zapálil člověk |
Exprezident dokázal v čele Gruzie (2004–2013) drastickými metodami, jako jsou vysoké tresty či úplné rozpuštění policie, zlikvidovat korupci a zemi v mnohém skutečně změnit k lepšímu. Po volební prohře ho v roce 2015 hlasitě angažoval tehdejší ukrajinský lídr Petro Porošenko. Veřejnosti tvrdil, že Saakašvili má za úkol udělat v zemi to samé co v Gruzii. Jmenoval ho však jen na nevýznamný post gubernátora Oděské oblasti. Už za rok Saakašvili s humbukem rezignoval a obrátil se proti Porošenkovi, jenž ho nechal deportovat a sebral mu udělené občanství.
Gruzínský exprezident se pak projevil jako showman, který pronikl na Ukrajinu násilím za pomoci příznivců, nechal se opět vyhodit a mezitím založil vlastní stranu s mizivou podporou. Teď by měl mít jako vicepremiér na starosti reformy. Musí ho ovšem schválit Nejvyšší rada (parlament). „Obávám se, že je to od Zelenského populismus, Saakašvili neprojde. V radě jsou silné oligarchické lobby a k čemu jim je nějaký potrhlý bojovník proti korupci?“ glosuje pro Lidovky.cz kyjevská novinářka Tatjana Zarovnaja.
Velikonoční sabotáž?
Ukrajina je v posledních týdnech doslova ochromená opatřeními, která zavedla vláda kvůli koronaviru. Nejezdí téměř žádná veřejná doprava včetně metra, nelze se pohybovat mezi městy, pracuje jen infrastruktura důležitá pro chod státu. Přesto v minulých dnech prudce přibylo nakažených, podle středečních dat to bylo 578 nových případů za 24 hodin (celkově má Ukrajina, podobně jako Česko, přes sedm tisíc nakažených a zhruba dvě stovky obětí).
„Jde zřejmě o důsledek velikonočních svátků, když někteří navzdory varování zamířili do chrámů, hlavně k moskevskému patriarchátu,“ říká pro Lidovky.cz Ksenija Košelevová, která v metropoli Kyjevě koordinuje práci dobrovolníků. Právě z Moskvy řízená církev o svátcích vyzvala věřící, aby přišli do chrámů, zatímco ostatní apelovaly, aby lidé zůstali doma. Celá Ukrajina teď spekuluje, zda šlo o snahu vyhovět věřícím a získat je na svou stranu za situace, kdy moskevskému patriarchátu konkuruje nově vytvořená domácí pravoslavná církev, nebo o sabotáž.
I přes přísnou karanténu pak nijak neochabuje poziční válka v Donbasu, kde prakticky denně umírají vojáci a civilisté. Zelenskyj se nechal slyšet, že problém kolem separatistických území do konce svého mandátu vyřeší. Vyjednávání na mezinárodní úrovni, oživené loni v prosinci schůzkou lídrů v normandském formátu (Ukrajina, Rusko, Německo a Francie), by se teď mělo po koronavirové přestávce posunout a 30. dubna spolu budou debatovat ministři zahraničí.
Černobyl stále hoří
Ukrajina se v poslední době potýká i s rozsáhlými lesními požáry, v důsledku suché zimy intenzivnějšími, než je v tuto roční dobu obvyklé. Od prvních dubnových dnů hoří v zóně kolem černobylské jaderné elektrárny, od poloviny dubna pak v Žytomyrské oblasti, zplodiny jsou cítit až v asi sto kilometrů vzdáleném Kyjevě.
Požáry likviduje asi 1400 hasičů a vojáků, podle ministra vnitra Arsena Avakova byly ohně založeny záměrně: „Buď chce někdo škodit naší zemi, nebo tím kryje své špinavé kšefty,“ řekl s poukazem na sabotéry či majitele pozemků. A ačkoli úřady tvrdí, že požár u černobylské elektrárny je pod kontrolou, aktivista a turistický průvodce Jaroslav Jemeljaněnko ukazuje na Facebooku zemi v plamenech: „Hasiči, lesníci a dobrovolníci dělají maximum, ale hašení bude trvat ještě týdny, ne-li měsíce,“ píše.