Vědci upravili prase tak, aby lidské tělo mohlo přijmout jeho ledvinu bez toho, aniž by ji odmítlo. Podle lékařů se zatím nevyskytly náznaky, že by tělo pacientky s poruchou ledvin orgán odmítalo, jako tomu bylo u dřívějších pokusů xenotransplantace (přenosu orgánů mezi různými živočišnými druhy).
Pacientka je po mozkové smrti, tedy už prakticky nežije, ačkoliv její tělo ještě funguje. Rodina souhlasila, že u ní může být ledvina vyzkoušena předtím, než ji odpojí od přístrojů. Podle dcery si šestašedesátiletá žena přála věnovat orgány, pro tradiční darování ale nebyly vhodné, píše server USA Today.
Lékaři z newyorské nemocnice NYU Langone Health nedali pacientce ledvinu přímo do těla, ale připevnili ji k horní části pravé nohy. Malým řezem ji spojili s krevními cévami. Ponecháním ledviny vně těla mohli lékaři lépe monitorovat, jak funguje.
Zjistili, že orgán pracuje „docela normálně“. Produkoval „množství moči, kterou byste očekávali“ z transplantované lidské ledviny, uvedl lékař Robert Montgomery, který stojí za operací. Abnormální úroveň kreatinu, která dokládá problémy s ledvinami, se vrátila do normálu.
 |
Podle Montgomeryho je skutečnost, že ledvina fungovala mimo tělo, silným indikátorem, že by tomu tak bylo i uvnitř. „Mnohé ledviny od zesnulých hned nepracují a trvá dny nebo týdny, než začnou. Tahle fungovala okamžitě,“ řekl listu The New York Times.
Xenotransplantace obvykle selhává, když lidská krev začne proudit do zvířecího orgánu. V roce 1983 zemřela dvanáctiletá dívka s transplantovaným opičím srdcem, protože její typ krve nebyl kompatibilní s tím zvířecím.
Genetickou úpravou vzniklo supersvalnaté prase. Na talíř zatím nemíří |
Geneticky modifikované prase s kódovým označeím GalSafe vytvořené biotechnologickou společností United Therapeutics má krevní skupinu 0, která z něj činí univerzálního dárce. Společnost speciálně modifikovala zvíře, aby eliminovala sacharid alpha gal v prasečích buňkách, který je cizí lidskému tělu a bývá zdrojem odmítnutí orgánu.
United Therapeutics získala povolení od Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv, (FDA) aby GalSafe bylo použito pro zdravotní účely. FDA ale požaduje dodání další dokumentace předtím, než se začne s transplantací orgánů živým lidem.
Vědci požadují více dat
Podle Montgomeryho je test prasečích orgánů v živém člověku další krok. Pravděpodobně se bude jednat o někoho, jehož život je v okamžitém nebezpečí, nebo nemocného, který může brzy zemřít. Experiment může sloužit jako krátkodobé řešení jejich potíží, než se objeví vhodný lidský dárce.
Vědci oslavují operaci jako „významný krok“. „Tohle je velký průlom,“ říká profesor transplantační chirurgie z Johns Hopkins School of Medicine Dorry Segev, který se nezapojil do výzkumu. Požaduje nicméně více dat o dlouhověkosti orgánu.
Výsledky experimentu zatím nebyly uveřejněny v žádném recenzovaném odborném časopise. Lékaři monitorovali fungování ledviny po tři dny.
Etická stránka věci
Experti poukazují na to, že i v případech dobrého přijetí cizích orgánů se v dlouhodobém horizontu stane, že je tělo odmítne. Je též otázkou, zda se při transplantaci nedostanou do těla prasečí viry.
Roste počet dárců orgánů. Nejvíce se transplantují ledviny, následují játra |
Organizace na ochranu zvířat pak poukazují na etickou stránku věci. „PETA vždycky stojí proti využívání vnímajících zvířat jako skladů náhradních dílů pro člověka. Zvířata nejsou náhradní díly,“ napsala viceprezidentka PETA Alka Chandnaová.
Montgomery věří, že geneticky pozměněná prasata mohou „být potenciálně udržitelným, obnovitelným zdrojem orgánů“. Podle organizace United Network for Organ Sharing v současnosti v USA čeká na darování orgánů skoro 107 tisíc lidí, z toho 90 tisíc právě na ledviny.
Lékař sám má transplantované srdce. „Vždycky jsem cítil, že je tu nějaký důvod nebo záměr, proč se tu stále nacházím. Možná je to tohle.“
