Kousek za švédským městem Västerås, které leží zhruba sto kilometrů západně od Stockholmu, se k nebi tyčí na první pohled nenápadná dřevěná stavba. Kostel ruské pravoslavné církve zde místní diaspora chystala dlouhé roky, stavba však vzbuzuje nejen mezi obyčejnými Švédy rozpaky. Stojí totiž na dohled klíčovému letišti, čistírně odpadních vod i rozlehlému průmyslovému areálu, v němž sídlí nadnárodní energetické společnosti.
Umístění stavby je podle bezpečnostních expertů podezřelé. „Kostel může být potenciální základnou pro sběr důležitých informací, ať už z letiště, nebo energetických firem. Připomněl bych, že okolo letiště se pravidelně konají vojenská cvičení, naposledy letos v červnu. Manévry jsou z okolí kostela dobře vidět,“ uvedl pro list Politico Markus Göransson ze švédské univerzity Försvarshögskolan, která se zaměřuje na obrannou problematiku.
Ruská ambasáda ve Stockholmu se ke kritice ze strany veřejnosti nevyjádřila, zástupci pravoslavné církve napojení na ruské tajné služby dlouhodobě odmítají, připomíná lokální list VLT. Paradoxní je, že během schvalování stavby v roce 2017 prošel celý projekt, jehož součástí jsou i ubytovací kapacity, bez připomínek.
Přímo od kostela vede cesta až k hranicím letiště, které je klíčové pro švédskou infrastrukturu v případě výjimečných situací včetně případných válečných konfliktů či přírodních katastrof. Minutu jízdy od areálu se nachází rozlehlá čistička odpadních vod pro celou oblast, stejně tak zde sídlí společnosti ABB či Westinghouse.
Zákaz pro spekulanty z Ruska?
Severská média v posledních měsících informují o řadě případů, kdy ruští občané skupují civilní objekty v blízkosti vojenských a dalších strategicky důležitých objektů. Dva ruští obchodníci například podle stanice TV 2 vlastní horské chaty, z nichž je dobrý výhled na norskou leteckou základnu Bardufoss, další bohatý Rus skoupil nemovitosti poblíž švédské námořní základny Muskö, informuje deník Expressen.
Na celostátní úrovni se zatím zpřísnění zákonů ohledně vlastnictví nemovitostí cizinci nechystá, některá města se však situaci snaží řešit. Úřady ve finském Kankaanpää zamítli žádost o koupi vybydlených domů, které těsně sousedí s vojenskými objekty. Zájem o ně měli investoři z Ruska. Podobné kroky podle sdělovacích prostředků chystají i některá města ve Švédsku.
Ve Västeråsu však úřady svou šanci prováhaly. „Schválení výstavby bylo nepromyšlené, s odstupem času a vývojem dění ve světě se to jeví dokonce jako hloupost. Velcí průmysloví a energetičtí hráči, kteří ve městě působí, nyní musí počítat s tím, že jsou pod drobnohledem,“ míní Göransson.
Tvrdý postup Kyjeva
Po invazi na Ukrajinu v roce 2022 západní země reagovaly vyhoštěním stovek ruských diplomatických pracovníků. Moskva proto hledá nové cesty, jak rozšiřovat svůj vliv i sběr cenných zpravodajských informací v zahraničí, jednou z možností je využívání rozsáhlé sítě ruské pravoslavné církve.
Ukrajinské bezpečnostní složky v roce 2022 provedly zátah na pravoslavný klášter v Kyjevě, v srpnu téhož roku pak poslanci přijali návrh zákona, který na ukrajinském území zakazuje činnost ruské pravoslavné církve. Dočkali se za to kritiky i od papeže Františka.
Ve Švédsku zatím podnikli pouze formální kroky, po konzultaci s tajnými službami přestal fond pro podporu náboženských skupin financovat aktivity ruské pravoslavné církve. Předseda městské rady ve Västeråsu Staffan Jansson označil aktuální dění za „velmi znepokojující“. „Žijeme v nejistých dobách a musíme dávat pozor na všechno, co se kolem nás děje,“ prohlásil.
Město Västerås leží asi sto kilometrů západně od Stockholmu
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz