Ruští bolševici v čele s Vladimírem Iljičem Leninem již v listopadu 1917 svrhli prozatímní vládu a nastolili moc sovětů při události později pojmenované Velká říjnová socialistická revoluce (VŘSR). Po podepsání Brestlitevského míru v březnu 1918 bolševici rozehnali Ústavodárné shromáždění poté, co v něm nezískali většinu. Znárodnili půdu a velké podniky, v bankách omezili soukromé aktivity a pomocí rudého teroru se začali vypořádávat s opozicí.
Ruská novinářka Anna Politkovská se narodila před 60 lety. Kritizovala Kreml i policejní mafii |
Formální záminkou byl atentát eserky (představitelky strany sociálních revolucionářů) Fanny Kaplanové na Lenina 30. srpna 1918. Podle některých současných historiků ale mohl být atentát i fingovaný vzhledem k rozdílům mezi oficiální verzí a úředními dokumenty. Kaplanová byla jen o pár dní později popravena.
„Veliké množství rukojmí musí být zajato mezi buržoazií a důstojnictvem. Při sebemenším odporu je třeba se uchýlit k masovým popravám... Nesmí se tolerovat žádná slabost, žádné váhání při zavádění masových terorů,“ stálo v dopise, který zaslal lidový komisař vnitra všem sovětům.
Můj děda vařil Leninovi, Merkelová mi posílá pivo: Putin v předvolebním dokumentu |
Hlavním vykonavatelem rudého teroru se stala Všeruská mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí a sabotáží, známá pod zkratkou Čeka, která byla zřízena krátce po bolševické revoluci, v prosinci 1917. V jejím čele stanul blízký spolupracovník Lenina Felix Dzeržinskij.
Vedle zatýkání podezřelých osob Čeka vedla i soudní tribunály, jež vynášely rozsudky, a v neposlední řadě spravovala tábory, kam byli odsouzení posíláni. Již v den vyhlášení rudého teroru bylo popraveno devět set rukojmí z vězení petrohradské čeky.
