Vybudování nejdelší železniční trati na světě o délce 9 289 km spojující Rusko s Dálným východem trvalo 25 let mnohdy za extrémních podmínek. Dělníci se museli popasovat s extrémními výkyvy teplot či odrážet útoky banditů a divokých zvířat, připomíná britský The Independent. Terén byl obtížný a trať musela obcházet bažiny, hory i hluboké lesy. Překážkou bylo i nejhlubší jezero na světě Bajkal, podél něhož museli vyhodit do povětří velké skalní masivy a vybudovat síť tunelů.
Po 70 letech chceme mírovou smlouvu. Kuril se ale nevzdáme, vzkázal Putin Japoncům |
Na druhou stranu budování magistrály dovolilo režimu přesunout velké množství nových osadníků do sibiřských regionů Ruska. Jen v době jejího budování se kvůli práci přestěhovaly zhruba 4 miliony Rusů. Sibiř v té době byla i odbytištěm pro těžké zločince, které Rusko po magistrále přepravovalo.
Dlouhá železniční trať sloužila téměř po celé 20. století i vojenským účelům. Měla umožnit rychlou přepravu jednotek z Dálného východu do Evropy či naopak. Ve válce proti Japonsku (1904-5) ještě magistrála nepomohla a Rusko bylo poraženo. Klíčovou roli však hrála v obou světových válkách. Svou roli v tom sehráli českoslovenští legionáři.
Legionáři přispěli ukončení války
V roce 1918 byli českoslovenští vojáci na své sibiřské anabázi a přesouvali se do Vladivostoku, aby se nalodili na lodě směřující do Evropy. Zároveň však pomáhali bělogvardějcům v boji proti Rudé armádě. Pro tu byl totiž zisk transsibiřské magistrály klíčem pro ovládnutí sibiřské části Ruska.
V květnu toho roku bylo zhruba 50 tisíc československých legionářů rozděleno v šesti izolovaných skupinách rozmístěných různě po celé délce magistrály. Díky několika vojenským úspěchům se jim pak do konce srpna povedl husarský kousek. Celá téměř 10 tisíc kilometrů dlouhá trať byla před tím, než se všechny odebraly do Vladivostoku, v moci československých jednotek.
  |
Češi a Slováci tím přispěli nejen k pozdržení bolševické revoluce, ale také k urychlení porážky Centrálních mocností v první světové válce. Zablokovali tím totiž přesun německých, rakouských a maďarských zajatců na západní frontu. Jejich počet se přitom odhadoval na 400 tisíc až 1 milion. Svými úspěchy navíc zřejmě udělali českoslovenští vojáci dojem na své spojence a přispěli i k uznání samostatnosti Československa.
Ve druhé světové válce by bez magistrály Sovětský svaz nemohl zareagovat na invazi Německa v roce 1941. Díky železnici zvládl Stalin přesunout na západ více než milion jednotek, které měl rozmístěné na Sibiři pro případ útoku Japonců. Tito muži poté přispěli k velké a nakonec úspěšné protiofenzivě v prosinci roku 1941 v Bitvě o Moskvu.
Povede až do Japonska?
V současnosti slouží magistrála především jako významné turistické lákadlo. Po trati jezdí luxusní vlaky Golden Eagle, ve kterých se ceny lístků šplhají až do výše 320 tisíc korun. Zároveň je však stále nejjednodušším dopravním spojením pro běžné Rusy, kteří si nemohou dovolit letenky.
Kromě toho má i velký ekonomický význam. Magistrála je nejvýznamnější exportní trasou v rámci Ruska. Podle britského The Telegraph tudy projde 30 procent veškerého ruského exportu. Ročně se po železnici z Dálného východu přepraví 250 tisíc kontejnerů se zbožím.
Nákladní vlak projíždí podél jezera Bajkal.
Most přes řeku Kama u Permu na dobové kolorované fotografii z roku 1910.
Rusové navíc mají v plánu toto číslo postupně zvyšovat. Do roku 2020 proto plánují masivní modernizaci za v přepočtu téměř 150 miliard korun, která by zhruba týdenní cestu ještě výrazně zrychlila.
Většímu objemu zboží by měl pomoct i nový plán japonských investorů. S pomocí dvou podmořských tunelů podobných Lamanšskému mezi Francií a Velkou Británií chtějí prodloužit přes ruský ostrov Sachalin magistrálu až na japonské ostrovy.
Ani ruská strana se k podobným věcem nestaví zamítavě. Na setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a japonského premiéra Šinzó Abého se minulý týden dohodli, že vytvoří společný fond. Z jedné miliardy dolarů, které pro začátek bude mít k dispozici, by mohly být přesně takovéto projekty financovány, spekulují ruská média.
