Návštěvě však předcházela poněkud napjatá atmosféra. Přispěl k ní zejména nedávný Obamův rozhovor pro magazín Atlantic. Šéf Bílého domu v něm hovořil o spojencích v Evropě a Perském zálivu, kteří vyzývají USA k akci, sami se ale jen „vezou“. To se Saúdů dotklo, stejně jako Obamova odpověď na otázku, zda jsou USA a Saúdská Arábie přátelé. „Je to složité,“ odpověděl dvojznačně. Dodal přitom, že státy Zálivu by měly „sdílet“ Blízký východ s Íránem, který však tyto země vnímají jako svého hlavního nepřítele.
Amerika je se zvrácenými Saúdy v posteli, zlobí se Hříšník v Mekce |
„Chceme od nich hmatatelné záruky,“ citovala agentura Reuters nejmenovaného saúdského diplomata před schůzkou. Takovou zárukou je v očích Rijádu nejlépe nový systém protiraketové obrany, který by měl monarchii ochránit před případným útokem Teheránu.
Washington neodtajnil detaily vojenské spolupráce ani po schůzce, informoval ale, že den před příjezdem Obamy se americký ministr obrany Ashton Carter shodl se svým saúdským protějškem na spolupráci právě v protiraketové obraně, speciálních jednotkách a námořní bezpečnosti.
Ve čtvrtek se Obama zúčastní summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu.
  |
Vstřícné kroky
'No woman, no drive', zpívá saúdský komik o zákazu žen za volantem |
Rijád přišel před jeho návštěvou i se vstřícnými kroky – nejvyšší poradní orgán – šúra – začne znovu projednávat dopravní zákon a zváží návrh, aby mohly ženy řídit auto. Podle slov prince Muhammada bin Salmána se zdá, že ke schválení je konzervativní vláda blíže než kdykoliv dříve: „Saúdské ženy nyní mohou vykonávat jakékoliv povolání, které si přejí, v jakémkoliv oboru. Neklademe žádné překážky,“ řekl princ listu Saudi Gazette.
Dalším nadějným krokem v oblasti lidských práv je okleštění moci náboženské policie, které vláda sebrala pravomoc zatýkat a vyslýchat lidi. Tento pokrok ocenila i lidskoprávní organizace Human Rights Watch, která je jinak k Rijádu velice kritická.
Zároveň se ale těsně před Obamovým příjezdem objevila i nová komplikace – návrh amerického Kongresu na odškodnění obětí teroristických útoků, které by mohly požadovat peníze od států, jež útok podporovaly. Saúdové mají obavy, že by se někteří příbuzní obětí z 11. září 2001 mohli zaměřit na ně. Rijád sice útok odsoudil, řada atentátníků ale pocházela právě ze Saúdské Arábie. Saúdové v reakci pohrozili, že prodají svá aktiva v hodnotě stovek miliard amerických dolarů.
Společně proti teroru
Oba státy ale na druhou stranu spojují mnohé zájmy, ať už je to boj proti Islámskému státu a al-Káidě, nebo vzájemný obchod. Rijád tradičně preferuje nákup amerických zbraní a nedávná studie ukázala, že už se stal třetím největším dovozcem zbraní na světě (po USA a Číně). Jen v roce 2010 schválil Obama prodej zbraní za 60 miliard dolarů, největší kontrakt v historii. Další obchody budou bezpochyby následovat.
Zakázané bomby v rukách Saúdů: jemenské civilisty devastují americké zbraně |
Obě země spolupracují kromě Sýrie i v dalším válečném konfliktu, v Jemenu. Američané zde Saúdům poskytují logistickou podporu při jejich ofenzivě proti šíitským rebelům, které Rijád vidí jako prodlouženou ruku Íránu. Zároveň se ale Washingtonu nelíbí, že drahá a vyčerpávající saúdská vojenská mise odvádí království od boje proti islamistům, kteří ohrožují jak ropnou monarchii, tak i Západ. A z válečného chaosu v Jemenu nejvíce těží tamní odnož teroristické sítě al-Káida.
Ani ve výše zmíněné Sýrii ale není spolupráce zcela bez vad. Zatímco pro USA je hlavním nepřítelem Islámský stát, pro Rijád je nejvyšší prioritou svržení diktátora Baššára Asada, jehož prostřednictvím by rádi zmenšili rostoucí íránský vliv v oblasti.
Když se krátce před Obamovou návštěvou zeptali novináři prince Muhammada na vztah s USA, odpověděl: „Pokládáme se za hlavního spojence USA na Blízkém východě a my také Ameriku vidíme jako spojence.“ Podle některých zdrojů ale nejlépe bez Obamy – Saúdům jeho vize regionu nevyhovuje a už se prý těší na jeho nástupce.
