Sněmovnou státu Louisiana prošel zákon, který omezuje potraty, poměrem 79 ku 23. Na jeho území tak byly zakázány interrupce od chvíle, kdy je znatelný tlukot srdce plodu, tedy po šestém týdnu těhotenství. V té době přitom dle lékařů řada žen ani nemusí vědět, že je v jiném stavu. Výjimku ze zákona nedostanou ani znásilněné ženy.
Alabamská guvernérka podepsala přísný protipotratový zákon, týká se i obětí znásilnění a incestu |
Louisianský zákon však není ojedinělý. Podobná situace je i ve státě Missouri, kde minulý pátek prošel zákon zakazující potraty po osmém týdnu těhotenství, anebo v Alabamě. Zde legislativci zapověděli pod hrozbou trestu až 99let vězení ukončit těhotenství ve všech případech. Výjimkou nebude ani incest, pouze stav, kdy je ohrožen život matky.
Voliči amerického Jihu jsou především bílí evangelíci, pro které byl potrat vždy hříchem, a není proto překvapivé, že se takto omezující zákon podařilo prostřednictvím místních legislativních sborů protlačit. Argumentace odpůrců potratů však není jen náboženská a orientuje se i na ženy – ochraňují prý jejich zdraví.
Zákonodárci přitom neřeší nikterak akutní problém – počet potratů totiž v USA dlouhodobě radikálně klesá. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (Center for Disease Control and Prevention) mezi lety 2006 a 2015 došlo k poklesu o 24 procent z 842 855 na 638 169 zákroků za rok. Jde však o otázku, která rozděluje celou zemi.
  |
Pro kontext: ve Spojených státech neexistuje federální zákon povolující potraty, ale pouze soudní precedent odvolávající se na 14. dodatek ústavy, jenž hovoří o právu na soukromí. Nejvyšší soud v roce 1973 v případu Roeová vs. Wade rozhodl, že pod toto právo patří i otázka potratu.
Nesmyslné regulace
Přestože na federální úrovni měl ženám zajistit právo na interrupci, situaci změnilo další rozhodnutí v roce 1992. V případu Planned Parenthood vs. Casey totiž Nejvyšší soud rozhodl, že státy sice nemohou interrupce zakázat, ale mají právo regulovat jejich pravidla, pokud regulace „nekladou nepřekonatelné překážky ženě, která si přeje potrat“.
Ostatně proto lze konstatovat, že nové zákony nepředstavují nic nového, jelikož například v Louisianě je prakticky nemožné jít na potrat již po několik desítek let. Zákonodárci totiž od 90.let minulého století prosadili více než tisíc různých regulací, které je nutné plnit, aby žena mohla interrupci podstoupit.
Regulace TRAP (Targeted Regulation of Abortion Providers), tedy cílená regulace poskytovatelů potratů, nutí často ženy, ale i lékaře k nepochopitelným krokům – musí absolvovat ultrazvuky, lékaři jim musí ukazovat plod či je nutí chodit na školení o potratu.
Zákonné požadavky také v některých státech nutí lékaře, aby říkali ženám, které chtějí jít na potrat, že jim hrozí vnitřní krvácení, zvýšené riziko rakoviny prsu i smrt. Přitom neexistují studie, které by tato tvrzení podporovaly.
Regulace také požadují, aby potratové kliniky byly vystavěny stejně jako nemocnice. Řada již existujících klinik tak musela být zavřena například z důvodu nedostatečně širokých chodeb. Ve státě Louisiana tak zbyly jen tři potratové kliniky. Na začátku devadesátých let jich přitom bylo sedmnáct.
Rozhodnou soudy
Nové zákony v Alabamě a Missouri již aktivistické skupiny napadly u soudu, a Američané tak úpěnlivě čekají na jejich rozhodnutí. Nejvyšší soud v úterý uvedl, že se zatím touto otázkou zabývat nebude a počká na rozhodnutí nižších instancí. Ukazuje se totiž, že cílem těchto zákonů je především dostat otázku potratů k Nejvyššímu soudu a zvrátit rozhodnutí z případu Roeová vs. Wade.
„Státy amerického Jihu se cítí být posíleny Donaldem Trumpem, ale především personálními změnami, které proběhly u Nejvyššího soudu,“ vysvětlil pro LN Kryštof Kozák z Institutu mezinárodních studií na Karlově univerzitě. „Jednoduše teď jen využívají toho, že situace je přívětivá. Prezident Trump sice není velkým bojovníkem za tuto věc, nicméně je v podstatě na jejich straně,“ dodal.
