"Vítám rozhodnutí skotského lidu zachovat jednotu Spojeného království," uvedl Barroso v prohlášení. Komise podle něj vítá fakt, že skotská vláda i obyvatelé v debatách o možné nezávislosti v minulých letech opakovaně potvrzovali svůj "evropský závazek".
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso (vpravo, na snímku s komisařem pro...
Komise podle Barrosa bude se skotskou vládou dál spolupracovat v oblastech její odpovědnosti, včetně otázek pracovních míst a hospodářského růstu, energetiky, klimatických změn, životního prostředí a lepších právních předpisů.
Barrosova komise na podzim končí, od listopadu ji má nahradit nový tým vedený Jeanem-Claudem Junckerem.
Politici regují na skotské referendum:
Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy ve svém krátkém prohlášení poznamenal, že "Spojené království je a zůstane důležitým členem Evropské unie k užitku všech občanů a členských zemí EU". Připomněl tak možnost celobritského referenda o setrvání v unii, které by se mohlo uskutečnit v roce 2017.
Generální tajemník NATO Rasmussen ve svém prohlášení vyjádřil přesvědčení, že Británie jako zakládající člen aliance bude nadále hrát v NATO významnou roli a bude spojence posilovat.
Úleva
"Myslím, že evropským institucím se nyní ulevilo. Nemusí čelit otázce, jak naložit se skotskou žádostí o vstup," míní Fabian Zuleeg z bruselského Střediska evropské politiky (EPC). Jeho názor potvrdil ČTK také zdroj z Evropské komise, který ovšem připomněl, že situace se může - a dokonce v komplikovanější podobě - opakovat v listopadu, kdy se má uskutečnit referendum v Katalánsku.
Unie by si podle Zuleega z vývoje měla vzít poučení. "Neexistovaly žádné plány, žádné návrhy, jak se s takovou případnou situací vlastně vypořádat," tvrdí.
    |
Evropská komise dávala dlouhodobě najevo, že Skotsko by se po případném získání samostatnosti ocitlo mimo EU, muselo by znovu požádat o členství a projít celým vstupním procesem. Nebylo přitom ale jisté, zda by se všechny stávající členské země snažily takovému rychlému přijetí napomoci. Podobná situace by podle všeho nastala také v případě Severoatlantické aliance.
Lídři unijních zemí i zástupci evropských institucí se podle Zuleega často k právním otázkám okolo evropských dopadů skotského referenda vyjadřovali nejednoznačně a rozporně.
Podle analytika nelze navíc podcenit možnost, že stejná otázka se vrátí po případném britském referendu o dalším setrvání v EU.
Přehnané obavy
Ačkoli by případné skotské "Yes" nezávislosti mohlo být podle Zuleega vnímané jako pozitivní signál pro podobná hnutí samostatnosti v jiných unijních zemích, byly zřejmě obavy z jakési řetězové reakce přehnané. "Ta hnutí mají různé kořeny, liší se a mají velmi rozdílnou veřejnou podporu," podotkl Zuleeg.
Jedním z poučení ze skotského referenda by podle něj ale mohlo být, že snahy upírat lidem právo vyslovit se v referendu zřejmě jen posilují jejich volání po samostatnosti. "Naopak ve skotském případě nabídka takové možnosti vedla k udržení Skotska v unii," připomněl Zuleeg.
Před čtvrtečním skotským hlasováním byly často zmiňované například katalánské snahy o nezávislost na Madridu či dlouhodobé tažení vlámsky hovořící části Belgie směrem k co největší autonomii.
ČTĚTE TAKÉ: |
Podle lídra Evropské lidové strany (EPP) v Evropském parlamentu Manfreda Webera dali Skotové přednost stabilitě v rámci Británie i v rámci Evropské unie. "Stabilita je pro růst hospodářství a tvorbu pracovních míst velmi významná," poznamenal.
Podle konečných oficiálních výsledků hlasovalo proti skotské samostatnosti 55,3 procenta skotských voličů a pro 44,7 procenta. Účast v referendu dosáhla mimořádných 84,59 procenta.
Britský premiér David Cameron výsledek přivítal. Následně pak potvrdil, že Skotsko dostane slíbené nové pravomoci, a prohlásil, že nové pravomoci by měly současně získat i Anglie, Skotsko a Severní Irsko.
Příznivci jednoty s Británii oslavují výsledek referenda:
