„Kdybychom stáhli vojska NATO z území, kde dnes máme základny, tak by to znamenalo oslabení obranyschopnosti demokratického světa, a došlo by přesně k tomu, že by začínaly získávat větší vliv totalitní mocnosti,“ řekl v rozhovoru pro RFE Vystrčil.
„Pokud totalitní mocnost získává vliv a takové možnosti, že mu demokracie ustupují, viz v minulosti například Mnichovská dohoda a Adolf Hitler, tak to nevede k ničemu jinému než k tomu, že své požadavky stupňují. Politika ústupku, politika hledání kompromisů v případě záměrů Ruska na rozšiřování území a rozšiřování jeho moci je naprosto špatná, nesprávná politika,“ dodal předseda Senátu.
Reagoval tak na současnou situaci, kdy Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a nově též v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit.
Z Washingtonu v posledních dnech zaznělo, že Rusko by mohlo zahájit útok kdykoliv. Americký prezident Joe Biden je dokonce přesvědčený, že se Putin k takovému kroku uchýlí. Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, však popírá, že by chystalo útok.
Vtrhnutí ruských vojsk na Ukrajinu se obává i samotné NATO, o kterém hovořil v rozhovoru Vystrčil. Aliance je s Moskvou připravena jednat, ze svých základních principů ale nechce slevit.
„Riziko konfliktu je reálné. Spojenci NATO vyzývají Rusko k deeskalaci. Jakákoli další agrese bude mít pro Moskvu vysoké náklady,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg a uvedl, že spojenci jsou připraveni se s ruskými představiteli znovu sejít na úrovni Rady NATO-Rusko a předložit konkrétní písemné návrhy k řešení napjatých vztahů. V hře je podle jeho slov celá série schůzek.
Moskva po Západu požaduje bezpečnostní záruky, že se NATO nebude dál rozšiřovat směrem na východ a že upustí od vojenských aktivit na Ukrajině, ve východní Evropě, na Kavkaze a ve Střední Asii.
NATO už nemůže otevřené dveře Ukrajině přibouchnout, říká Landovský:
12. ledna 2022 |
