Úterý 16. dubna 2024, svátek má Irena
130 let

Lidovky.cz

Přehled potrestaných Rusů: Putinova pravá ruka i jeho přítel z NDR

USA

  16:00aktualizováno  16:23
UVNITŘ SEZNAM JMEN. Spojené státy trestají Moskvu za její angažmá v ukrajinské krizi. V pondělí oznámily rozšíření sankcí, které zasáhlo další ruské prominenty a společnosti. Opatření se nově dotknou 17 ruských společností a sedmi prominentů kremelského režimu. Nové sankce v úterý vyhlásila rovněž Evropská unie.

Moskva tvrdí, že na Ukrajině neválčí, ale už dříve sama sebe usvědčila ze lži. Válka upevňuje Putinův režim, říká analytik Václav Lídl. foto: Reuters

Americký prezident Barack Obama na pondělní tiskové konferenci ve filipínském hlavním městě Manile uvedl, že nové sankce jsou americkou odpovědí na váhavost, s níž Moskva podle Bílého domu přistupuje k realizaci ženevských dohod o uklidnění ukrajinské krize.

Washington podle Obamy zablokuje vývoz amerických vyspělých technologií do Ruska, které je chtělo využít v modernizačních projektech své armády.

Sedmi dotčeným jednotlivcům USA odepřou víza a zmrazí majetek v USA. Sankce se rovněž mají vztahovat na sedmnáct obchodních společností ovládaných osobami z bezprostředního okolí prezidenta Vladimira Putina. Server Guardian.co.uk sestavil jejich stručné profily.

VÍCE ZDE:

1. Igor Sečin - šéf ropného gigantu Rosněfť

Vladimir Putin a Igor Sečin.

Nejznámější jméno na americkém seznamu představuje Igor Sečin, který od roku 2012 stojí v čele největší ruské ropné společnosti Rosněfť. Bývá označován za pravou ruku Vladimira Putina, s nímž úzce spolupracuje již od začátku 90. let, kdy společně pracovali na petrohradské radnici. Od přelomu tisíciletí působil Sečin jako šéf Putinovy administrativy, v roce 2008 se stal místopředsedou vlády. V 80. letech přebýval Sečin v Mozambiku - oficiálně jako tlumočník, podle mnohých však agent tajné služby.

2. Vjačeslav Volodin - zástupce ředitele prezidentské kanceláře

Vjačeslav Volodin

Kariérní byrokrat Volodin má za sebou tři poslanecké mandáty (1999-2003, 2003-2007, 2007-2077), významnou pozici zastával rovněř v rámci vedení vládnoucí strany Jednotné Rusko (tajemník Generální rady Jednotného Ruska). Na konci roku 2011 byl jmenován zástupcem ředitele prezidentské kanceláře. Analytici Volodina označují za hlavního kurátora domácí politiky Kremlu, podle Spojených států měl rovněž významný podíl na březnové anexi Krymského poloostrova.

3. Sergej Chemezov - šéf průmyslového holdingu Rostech

Sergej Chemezov

Chemezov a Putin se poznali v 80. letech, kdy působili (oba údajně ve službách KGB) ve východoněmeckých Drážďanech. Oba muži žili v jedné budově a brzy se spřátelili. Po rozpadu Sovětského svazu čekala Chemezova slibná obchodní kariéra, v Putinově prezidentské kanceláři měl na starosti zahraničně-ekonomické vztahy. V roce 2007 jej Putin jmenoval ředitelem státního průmyslového technologického holdingu Rostechnologiji (od 2012 Rostech). Chemezov tak dnes ovládá stovky ruských firem (pod Rostech aktuálně spadá přes 600 společností).

4. Dmitrij Kozak - vicepremiér

Vladimír Putin a Dmitry Kozak.

Právník Kozak spolupracuje s Putinem od dob, kdy ruský prezident nastoupil cestu na politické výsluní. Stejně jako Vladimir Putin má ze sebou kariéru u sovětských tajných služeb a později v kanceláři starosty Petrohradu. Na starosti má citlivé projekty Kremlu: byl odpovědný za hladký průběh olympiády v Soči a nyní dohlíží na nedávno připojený Krym.

5. OIeg Belavencev - prezidentský vyslanec na Krymu

Vysoce postavený důstojník ruského námořnictva, kterého v roce 1985 vyhostily britské úřady pro podezření ze špionáže, byl 21. března jmenován prezidentským vyslancem na Krymu. Stal se rovněž (nestálým) členem ruské Rady bezpečnosti.

6. Jevgenij Murov

Armádní generál a veterán tajných služeb, v nichž působil už od začátku 70. let. Nyní řídí Federální ochrannou službu (FSO), jež zajišťuje bezpečnost ruského prezidenta.

ČTĚTE TAKÉ:

7. Aleksej Puškov - šéf zahraničního výboru Státní dumy

Člen strany Jednotné Rusko a šéf zahraničního výboru Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu) je hybnou silou zahraniční politiky Ruské federace. S oblibou kritizuje "pokryteckou" politiku Západu. Na adresu proruských vzbouřenců na východě Ukrajiny prohlásil, že Moskva je "politicky podporuje", ale do tamní situace "nezasahuje".

Sankce postihnou i ruské firmy

Na seznamu subjektů, vůči nimž se zaměřují rozšířené americké sankce, se kromě vyjmenovaných mužů nachází také sedmnáct ruských společností.

Sankce jsou zaměřeny například proti společnostem Volga Group, Strojtransgaz a dalším, jež spojuje společný jmenovatel: miliardář, ropný magnát a blízký Putinův přítel Gennadij Timčenko. Postihy se dotknou také bank InvestCapitalBank a SMP Bank nebo firmy Strojgazmontaž, za nimiž stojí bratři Arkadij a Boris Rotenbergové. Ty s Putinem spojují nejen miliardové kontrakty ze Soči, ale rovněž záliba v judu.

Seznam uvádí také dvě společnosti a jednu banku ovládané státní Banka Rossija, jež se stala terčem první, březnové vlny sankcí. Vlastní ji podnikatel Jurij Kovalčuk, který bývá označován jako "Putinův osobní bankéř".

Americké sankce se nyní dotýkají celkem 45 občanů Ruské federace a 19 ruských firem.

SANKCE VYHLÁSILA I EU:

Seznam 15 dalších osob, kterým se EU dnes rozhodla kvůli ukrajinské krizi zmrazit majetek a zakázat vstup (řazeni abecedně):

RUSKO

  • Oleg Belavencev (64) - zplnomocněný zástupce prezidenta Ruské federace pro takzvaný Krymský federální okruh; nestálý člen Rady bezpečnosti Ruské federace; odpovědný za provádění ústavních pravomocí hlavy ruského státu na území anektované Autonomní republiky Krym
  • Valerij Gerasimov (58) - náčelník generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace, první náměstek ministra obrany Ruské federace, armádní generál; odpovědný za masivní rozmístění ruských vojenských jednotek u hranic s Ukrajinou a za to, že nezabránil vyhrocení situace
  • Olga Kovitidiová (51) - členka Rady federace, horní komory ruského parlamentu, za anektovanou Autonomní republiku Krym
  • Dmitrij Kozak (55) - místopředseda ruské vlády; odpovědný za dohled nad začleněním anektované Autonomní republiky Krym do Ruské federace
  • Sergej Meňajlo (53) - úřadující gubernátor anektovaného ukrajinského města Sevastopolu
  • Sergej Něverov (52) - místopředseda Státní dumy; odpovědný za zahájení vypracování legislativy pro začlenění anektované Autonomní republiky Krym do Ruské federace
  • Oleg Saveljev (48) - ministr pro záležitosti Krymu; odpovědný za začlenění anektované Autonomní republiky Krym do Ruské federace
  • Igor Sergun (57) - ředitel ruské Hlavní správy rozvědky (GRU), zástupce náčelníka generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace; odpovědný za činnost členů GRU na východě Ukrajiny
  • Ljudmila Švecovová (64) - místopředsedkyně Státní dumy; odpovědná za zahájení vypracování legislativy pro začlenění anektované Autonomní republiky Krym do Ruské federace
  • Igor Strelkov (43) - identifikován jako člen hlavní zpravodajské služby (GRU) generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace; byl zapojen do událostí ve Slavjansku; je spolupracovníkem Sergeje Aksjonova, samozvaného předsedy vlády Krymu, pro bezpečnostní otázky.

UKRAJINA

  • Valerij Bolotov - jeden z vůdců separatistické skupiny "Armáda jihovýchodu", která obsadila budovu bezpečnostní služby v Luhanské oblasti; důstojník ve výslužbě; před obsazením budovy měl on a jeho další komplici zbraně, které byly zjevně nezákonně dodány z Ruska a místními zločineckými skupinami
  • Sergej Cyplakov - jeden z vůdčích představitelů ideologicky radikální organizace Lidové milice Donbasu; účastnil se obsazení řady státních budov v Doněcké oblasti
  • German Prokopjev - aktivní vůdce "Luganské gardy"; účastnil se obsazení budovy oblastní kanceláře bezpečnostní služby v Luhansku, natočil video z obsazené budovy určené prezidentu Vladimiru Putinovi a Rusku; úzká vazba na "Armádu jihovýchodu"
  • Andrej Purgin - Vůdčí představitel "Doněcké republiky", aktivní účastník a organizátor separatistických akcí, koordinátor akcí takzvaných "ruských turistů" v Doněcku; spoluzakladatel občanské iniciativy Donbasu pro euroasijskou unii
  • Denis Pušilin (31) - jeden z vůdců Doněcké lidové republiky; účastnil se obsazení a okupace sídla oblastní správy; aktivní mluvčí separatistů.

Rozšíření evropských sankcí, které se nyní týkají i několika kremelských špiček, Moskvu pobouřilo. "Pokud si někdo v Bruselu právě takto představuje příspěvek ke stabilizaci situace na Ukrajině, pak je to důkaz naprostého nepochopení vnitropolitických poměrů v této zemi," praví se v prohlášení ruské diplomacie. Moskva v něm sankce označuje za "přímou výzvu ukrajinským neonacistům", aby pokračovali v nezákonnostech a útlaku pokojných obyvatel jihovýchodu Ukrajiny.

Podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova neponechá Moskva západní sankce bez odpovědi. Protiopatření je už připraveno, řekl ruský diplomat bez dalšího vysvětlení.

Autoři: ,