Co znamená, že Konzervativní strana přišla o většinu v parlamentu?
Prakticky nic. Konzervativci neměli jistou většinu v Dolní sněmovně (srovnatelné s Poslaneckou sněmovnou ČR) již delší dobu, jelikož v rámci strany rebelovalo několik poslanců, kteří s brexitem nesouhlasili. Zároveň byla většina vratká i kvůli koalici se severoirskou Demokratickou unionistickou stranou, jejíž poslanci například nesouhlasí s vyjednanou dohodou s Evropskou unií.
Jsou opoziční poslanci blíže svržení vlády?
Ano. Opozice má v současnosti na své straně více poslanců, ale pravděpodobnost, že tak učiní, je minimální. Přišla by tak o možnost jakkoliv zastavit brexit bez dohody. Pád vlády by totiž znamenal, že by musela být sestavená nová vláda v následujících 14 dnech. Premiér však minulý týden požádal královnu o přerušení zasedání parlamentu do 14. října. Až tehdy by tedy mohla být ustavena nová vláda, potažmo určeno datum nových voleb.
Proč je to problém?
Země má 31. října opustit Evropskou unii a dohoda, kterou s EU vyjednala předchozí vláda premiérky Theresy Mayové, se na ostrovech zamlouvá málokomu. Premiér Boris Johnson by sice mohl požádat o nový odklad brexitu, ale to rozhodně v plánu nemá. V pondělí večer takový krok zavrhl, raději se přiklání k brexitu bez dohody.
Boris Johnson (vpravo)
Takový krok však parlament v minulosti odmítl. Poslanci opozice, a ostatně i řada konzervativců, měli v plánu premiérovo rozhodnutí blokovat. Pokud by vyslovili nedůvěru vládě, nemohli by tak učinit, jelikož by parlament nefungoval a premiér Johnson by zůstal v čele země v kritickém období brexitu.
Proč požádal Johnson o přerušení zasedání vlády?
Premiér Johnson v úterý při jednání parlamentu uvedl, že nechce, aby mu poslanci sebrali z rukou možnost brexitu bez dohody. Zároveň dodal, že jeho vláda pracuje na nové dohodě s EU, a proto nechce, aby opozice odchod z EU zablokovala úplně.
„Šance na dohodu v posledních dnech vzrostly,“ uvedl v úterý Johnson v parlamentu a sklidil salvu smíchu z lavic opozice. Opoziční strany ale vnímají postup vlády jako nedemokratický, jelikož poslanci nebudou mít čas případnou novou dohodu projednat.
Může parlament ještě zablokovat brexit bez dohody?
Teoreticky ano. Poslanci se v úterý dohodli, že ve středu budou hlasovat o návrhu zákona proti brexitu, který bude požadovat, aby vláda vyjednala do 19. října novou dohodu, nebo aby požádala parlament o schválení brexitu bez dohody.
Podle britských komentátorů se však Johnson s porážkou nespokojí a raději vyvolá předčasné volby. Není však jasné, kam by se postavili rebelující poslanci Konzervativní strany.
Čeho se poslanci Konzervativní strany bojí?
Podle médií dostali poslanci Konzervativní strany varování, že budou vyloučeni z poslaneckého klubu, pokud se tento týden připojí k opozici. Vyhazov z poslaneckého klubu v britské politické praxi fakticky znamená vyloučení ze strany. V případě předčasných voleb by tak nezískali podporu strany, takže by na znovuzvolení mohli zapomenout.
Nejhlasitějším odpůrcem politiky premiéra Johnsona je v tuto chvíli bývalý ministr financí Philip Hammond, podle něhož premiér vykládá o brexitu nesmysly. Johnson si v úterý pozval rebelující poslance na schůzku, aby je přesvědčil. To se mu ale zjevně nepodařilo: „Jeden z přítomných řekl, že to bylo ‚na ho*no‘,“ přidala hlavní politická zpravodajka BBC Laura Kuenssbergová.
Bývalý ministr Philip Hammond s manželkou na recepci v Buckinghamském paláci.
Kdo za Johnsonovým plánem stojí?
Premiérův krok není překvapivý. Již dříve se spekulovalo, že se Johnson pokusí využít všech možností, aby měl v rozhodujících dnech volnou ruku a nemusel brát ohled na názory poslanců. Podle médií však tento plán nepochází z jeho hlavy, za plánem přerušit zasedání parlamentu prý stojí poradce Dominic Cummings, který je považován za „mozek“ úspěšné kampaně za odchod země z EU a opakovaně dával najevo své opovržení nad poslanci.
Mohla královna Johnsonovo rozhodnutí změnit?
Podle redaktora BBC Jonnyho Dymonda je naprosto nemožné, aby královna zasáhla do politického dění a odmítla premiérův požadavek. Královna dle zvyků jedná podle rad jejího premiéra, což stanovuje precedent. Politická rozhodnutí činí parlament a vláda sídlící v Downing Street 10.
„Teoreticky sice existuje možnost tzv. ‚královského prerogativu‘, kdy monarcha využije právo vlastního rozhodnutí, ale v praktickém životě je toto právo pouhou fantazií,“ vysvětlil korespondent BBC Nicholas Witchell.
