Odhodláním nejvyšších pater čínského režimu uspořádat pompézní vojenskou přehlídku na pekingském náměstí Nebeského klidu neotřásly ani exploze v Tchien-ťinu, ani strmý pád akcií. Státní média rozpoutala mohutnou propagandistickou kampaň podobnou té, jež v roce 2008 provázela letní olympiádu v Pekingu.
Jenže tentokrát nemá propaganda stejný účinek. Lidé jsou už poněkud unavení, upozorňuje komentátor publikující pod jménem Nan Čchiao (Jižní most – pozn. red. Nan Čchiaův komentář, původně zveřejněný na serveru Dongwang, publikoval portál Chinadigitaltimes.net, který monitoruje čínské on-line zdroje.). Vědí, že jakmile veškeré vzrušení provázející 70. výročí konce války pomine, vrátí se vše do starých kolejí. Banket národa totiž není pro běžného člověka nijak radostnou záležitostí.
Modrá vojenská přehlídka
Těsně před přehlídkou se obyvatelé Pekingu mohli těšit ze vzácného pohledu na modrou oblohu – fakt, který oficiální média pod kontrolou režimu neopomněla oslavit jako „modř vojenské přehlídky“.
Nezvykle čisté nebe ovšem nebylo zadarmo: z nařízení vlády se zastavila průmyslová výroba, přestala jezdit auta, dokonce vyhasly kuchyňské sporáky. A smog na okamžik zmizel a na několik desítek minut dalo blankytné nebe vyniknout demonstraci moci čínské armády. Ale tato „modř vojenské přehlídky“, stejně jako „olympijská modř“ či „modř APECu“, je jen další připomínkou katastrofálního stavu životního prostředí v Číně – a plodem letité politiky bezohledného ekonomického rozvoje.
Stabilizace společnosti? Chce Zeman válčit proti vlastním lidem? ptá se čínský disident |
Vojenská přehlídka je však také symptomem Pekingem hlásaného „udržování společenské stability“. O Číně se mluví jako o největší světové ekonomice dneška, jako o nejsilnější regionální, dokonce světové mocnosti.
Jaká měřítka se přitom uplatňují? Čína stabilizuje společnost největší policejní silou na světě, nejpropracovanějším systémem dozoru nad občany, nejkomplexnější cenzurou internetu, nejsilnější kontrolou veřejného mínění, nejvyššími výdaji na vnitrostátní bezpečnost. Prezident Si Ťin-pching hovoří o ústavě, nezávislém soudnictví a „vládě práva“, aby zároveň neopomněl připomenout „sedm tabu“. Generální tajemník (Komunistické strany Číny) Si je umíněný. Je umíněný, když udeří na „tygry“. Je ještě umíněnější, když udeří na obránce lidských práv a aktivisty.
Hosté sledují přehlídku, režim sleduje disidenty
Císař před vojenskou přehlídkou vyhlásil amnestii. Historie Číňany učí, že se mají třikrát poklonit a provolat císaři slávu. Ale dnešní zprávy o amnestovaných vězních přijímají běžní lidé apaticky. Každý ví, že držitel Nobelovy ceny míru na svobodu nevyjde. Každý ví, že osvobozena nebude ani proslulá opoziční novinářka. A zatímco některým se mříže otevřely, v tu samou noc za ně putovali další lidsko-právní obhájci. Z kostelů byly strženy další kříže a etnické minority v pohraničí teď musí žádat úřady o povolení, aby si mohly koupit kuchyňský nůž.
Na výrobě blankytného nebe režim nešetřil. A nešetřil ani na programu pro zástup zahraničních hostů, kteří svou účastí vojenskou slávu na Tchien-an-men posvětili. Zatímco se kochali mohutnými armádními manévry, disidenti v okolí byli pečlivě monitorováni – ať už ve svých domovech, nebo během cest mimo Peking, které se „dobrovolně rozhodli“ podniknout. Aktivisté jsou pod dohledem, město je plné rudých pásek na rukávech. Při sebeméně „podezřelé“ aktivitě musíte předložit průkaz totožnosti. Auta bez patřičného povolení ani nenatankují benzín: na dálnici spatříte řidiče, kteří se svá vozidla snaží ručně roztlačit.
Estetika fašismu
Vojenská přehlídka v Pekingu je dědičkou fašistické estetiky. Jejími stavebními kameny jsou síla, vítězství, vůle vůdců, kolektivismus, oddanost, věrnost a lhostejnost; jejími metodami opakování a pořádek, konstatuje ve svém komentáři Nan Čchiao. Masa triviálních osob bez tváře, která opakovaně provádí prostý úkon, vytváří iluzi velikosti. Fašistická estetika je kolektivní estetikou: neuznává individuální, natož svobodnou vůli, neuznává ani existenci a život jedince.
Tu Čína úspěšně uplatnila již jako hostitel letních olympijských her: zahajující ceremoniál v roce 2008 v Pekingu je upomínkou roku 1936 v Berlíně. Hitler uzurpoval moc v roce 1933, o rok později ho uctila „korunovační“ vojenská přehlídka. V Pekingu v roce 2015 byla trasa přehlídky pod dozorem Si Ťin-pchinga zametena. Byty a obchody byly kvůli monumentálním robotickým manévrům vyprázdněny. Na pohled z oken zapomeňte.
Živé publikum šlo stranou ve prospěch hodnostářů režimu v čele s prezidentem Si, kontroverzních zahraničních hostů a žáků Leni Riefenstahlové, kteří monumentální robotické manévry pečlivě zaznamenali. „Lidový“ čínský prezident se bojí oslavovat se svým lidem, uzavírá autor komentáře.
Prezident Si Ťin-pching na vojenské přehlídce.
